Během koronakrize se tisíce (nejen) seniorů téměř ze dne na den ocitlo ve velmi náročné situaci. Koronavirus, který je nebezpečný především pro seniory, vyvolával u starší generace strach vycházet z domu, což bylo velmi náročné z mnoha důvodů. Kromě jasného problému s nákupy a dalšími praktickými záležitostmi se začala negativně projevovat izolace – mladí lidé se báli navštěvovat své starší rodiče či prarodiče, aby do domácnosti nepřinesli nákazu.
Stárnutí evropské populace vede k tomu, že ve všech zemích je čím dál více lidí, kteří potřebují částečnou či trvalou péči. Sociologické průzkumy ukázaly, že 80% veškeré péče v Evropě zajišťují neformální pečující, z čehož jsou dvě třetiny ženy, které nejčastěji pečují o své otce (tchány) nebo manžele / partnery. Cílem této strategie je definovat 10 klíčových kroků, jak vytvořit dobré podmínky a přátelské společenské prostředí pro pečující.
Abychom mohli pečujícím poskytovat co nejkvalitnější poradenství a maximální podporu, provedli jsme nedávno průzkum mezi registrovanými uživateli portálu Pečuj doma. Zjišťovali jsme, jaké informace nejčastěji hledáte, s čím jste spokojeni, a co vám naopak chybí.
Dětství je obecně považováno za chráněné období života, nezatížené zodpovědností, kdy se starají dospělí, zatímco děti jsou primárně příjemci péče. Pro řadu dětí a dospívajících v celé Evropě to však zdaleka není pravda, protože poskytují – v jistých případech i velmi intenzivně – péčí některému z členů rodiny / z přátel, který potřebuje podporu (kvůli nemoci, postižení, závislosti, atd.) a přebírají odpovědnost, která by nepochybně spíše náležela dospělému.
