Dotaz:
Mám jeden dotaz, který se týká jedné naší blízké osoby, o kterou pečujeme. Péče je již nad naše síly a rozhodujeme se o využití služeb domova pro seniory. Ale řešíme problém s financemi, naše babička má velmi nízký důchod, něco naspořeno má, ale je to i tak malá částka. Její příjmy ale nestačí na částku, kterou bude stát služba v domově. Možností je, že bychom se jako rodina spolupodíleli na placení, ale na to bohužel nemáme. Je možnost pro tento účel využít nějakou dávku státní podpory? Mám na mysli konkrétně doplatek na bydlení. Je to možné?
Odpověď:
Nejprve je třeba říci, že žádná sociální dávka, ze které by bylo možné hradit poplatek „za bydlení“ v domově pro seniory neexistuje, zároveň mi však dovolte, abych Vás uklidnila tvrzením, že finanční situace klienta není důvodem pro odmítnutí zájemce o poskytnutí služby, tj. senior, který má nízký starobní důchod nemůže být podle zákona odmítnut proto, že výše jeho starobního důchodu je nižší než požadovaný poplatek za pobyt v domově.
Nejprve je třeba říci, že domov pro seniory je tzv. sociální službou. Podmínky pro poskytování této služby upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle tohoto zákona lze poplatky v domovech pro seniory rozdělit na: platbu ubytování a stravu (topení, světlo, elektřina,…) a za péči.
K úhradě péče slouží příspěvek na péči. Pokud babička potřebuje péči a pomoc svého okolí, měla by mít přiznán příspěvek na péči. Jelikož se teď o ni staráte v domácím prostředí, předpokládám, že o příspěvek na péči se dělí rodina podle toho, jak kdo pečuje. Jakmile se babička přestěhuje do domova pro seniory, převezme péči o ni domov pro seniory a bude mu (ze zákona) náležet celý příspěvek na péči. Pokud by babička potřebovala více péče (a měla přiznaný např. jen příspěvek na péči v I. stupni), pracovníci domova pro seniory požádají o zvýšení příspěvku. Zde by tedy doplatek být v žádném případě neměl.
Druhou částí platby v domově pro seniory je platba za pobyt, resp. za ubytování a stravu. K úhradě této částky slouží starobní důchod babičky. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v domově pro seniory musí babičce zůstat alespoň 15 % jejího příjmu, tj. jejího starobního důchodu.
Pokud částka starobního důchodu (pokrácená o 15 % „kapesného“, které babičce musí dle zákona zůstat) nestačí na úhradu, je povinností domova pro seniory zajistit úhradu chybějící částky od státu.
V praxi se některé domovy pro seniory obracejí na rodinu. To je v pořádku a mělo by být samozřejmé, že rodina dofincování úhrady zajistí z vlastních zdrojů, pokud tyto zdroje má. Pokud však rodina nemá finanční prostředky, domov pro seniory si je vynucovat nesmí a nesmí ani jejich poskytnutím podminovat přijetí babičky do domova.
Neváhejte tedy s vyplněním žádosti o umístění v domově pro seniory. V případě odmítnutí se pak obracejte na sociální odbor v místě bydliště babičky, příp. na zřizovatele daného zařízení.
Na prvním místě by tedy neměla být otázka, jak vysoký má Vaše babička starobní důchod, resp. jak z něho uhradí pobyt v domově pro seniory, ale to, zda Vámi vybrané zařízení vyhovuje potřebám babičky.
Doporučuji volit zařízení tzv. registrovaná, kde je státem garantována kvalita služeb, je zde možné hradit péči a pomoc z příspěvku na péči a celkově bývají kvalitativně na lepší úrovni než zařízení neregistrovaná a mělo by zde být samozřejmostí, že zajistí doplatek chybějící částky starobního důchodu.
Registrovaná zařízení můžete vyhledávat zde: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=CF3B0D3544661203264A622E680F938D.node1?SUBSESSION_ID=1533642072816_1
Jen pro úplnost dodávám, že je dobré, abyste pro babičku vybírali mezi těmito 3, resp. 2 variantami:
Domovy pro seniory a Domovy se zvláštním režimem.
První služba nabízí pomoc a péči seniorům, kteří v důsledku věku ztrácí „jen“ soběstačnost a potřebují tedy pomoc a péči okolí. Nejsou již zpravidla schopni si sami uvařit, poklidit a vykonat další činnosti a potřebují tedy pomoc a dohled cca 24 hod. denně.
Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění, závislosti na návykových látkách, osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a další typy demencí. V důsledku tohoto onemocnění/postižení vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.
Hledáte-li Penzion nebo tzv. domov s pečovatelskou službou, nejedná se o registrovanou sociální službu, ale zpravidla o „klasický“ nájemní byt, do kterého je možné (dle potřeby a výběru) přiobjednávat tzv. terénní sociální služby, např. donášku obědů, nákupů, úklid, ale i jiné. Pozor, na tyto „nájemní“ byty platí jiná pravidla. Nejedná se o registrovanou sociální službu, ale o nájemní vztah. Není zde vydávána tedy „smlouva o poskytování sociálních služeb“, ale „nájemní smlouva“. Na úhradu pobytu v těchto zařízeních se vztahují jiná pravidla a jiné podmínky.
Pobyt v nich je pak možné hradit ze sociální dávky (ze systému státní sociální podpory), tzv. příspěvku na bydlení, příp. (je-li starobní důchod babičky opravdu nízký), je zde možné žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi – tzv. příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. To jsme však již ve zcela jiné oblasti.
S pozdravem a přáním příjemného dne
Mgr. Jitka Vrchotová, DiS.
dle právního stavu ke dni 24. 10. 2018