Oprávnění kurtovat v domově seniorů

19. července 2019

V Domově seniorů máme klienta, který využívá sociální službu zvláštní režim. Klient je dezorientovaný. Svůj volný čas tráví tím, že se prochází po chodbě, po pokoji, po pokoji ostatních klientů. Problémem je, že chodí do té doby, než se úplně vyčerpá a vyčerpáním spadne na zem. Pracovníci se snaží klienta zabavit různými aktivitami či poskytováním různých pochutin, ale klient nemá zájem. Klientovi jsme koupili helmu. Helmu snáší dobře, ale při pádu ho zcela neochrání.

Klient má opatrovnici (§465 o.z.), která žádá, abychom klienta ochránili kurtováním do křesla.
Bohužel nejsme si jisti, zda tohoto opatření můžeme využít, aby nedošlo k omezení svobody pohybu klienta. Prosím o Váš názor.

ODPOVĚĎ

Dobrý den,

domnívám se, že nemáte oprávnění užít omezující opatření bez souhlasu lékaře. Není oprávněním opatrovnice dát souhlas k omezujícím prostředkům. Váš postup striktně upravuje § 89 zák. č. 108/2006 Sb.[1]

Rozhodně je správně, že hledáte daná opatření (viz helma). Zvýšila bych sledovanost a odhad výkonu opatrovance/uživatele. Možná se dá vysledovat, že zvládá chůzi 2 hodiny a čase mezi 2 – 3 hodinou padá. Pak by bylo třeba zavést pro čas po druhé hodině uklidňující činnost, která povede k odpočinku, případně vést klienta k chůzi na měkkých podložkách (řízeně na karimatku, případně v zahradě, kde je hlína měkčí, než chodník). V daném čase by se mohly poskytnout i případně další chrániče (typu hokejové).

Pokud by bylo vysledovatelné období, kdy klient padá, možná byste od lékaře získali svolení k omezujícímu opatření v tomto čase, ale bez lékařské zprávy nejste oprávněni jednat proti osobní svobodě klienta. Zcela zjevně, pokud byste klienta upoutali, projevoval by nesouhlas (i vážně míněný) a bylo by třeba situaci řešit soudně jako detenční řízení. V tomto případě by ale bylo vyvoláno nesprávným sociálním postupem.

Chápu, že pády nejsou příjemné pro nikoho a uživatele mohou přímo ohrožovat. Ještě by bylo možné, aby sama opatrovnice podala návrh na soud na omezující opatření pro svého opatrovance. Domnívám se ale, že soud by na toto omezení nepřistoupil. Pokud na to nepřistoupí soud, případně to zásadně nedoporučí lékař – jste „malí páni“ a volnost člověka je důležitější.

S pozdravem

Mgr. Radka Pešlová

 

[1]              § 89

                Opatření omezující pohyb osob

                (1) Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž jsou sociální služby poskytovány, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob.

                (2) Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb.

                (3) Před použitím opatření omezujícího pohyb osob je zapotřebí souhlasu lékaře, kterého je poskytovatel sociálních služeb vždy povinen přivolat, pokud nepostačuje postup podle odstavce 2.

                (4) Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popřípadě na základě ordinace lékaře lze použít léky.

                (5) Poskytovatel sociálních služeb je povinen poskytovat sociální služby tak, aby metody poskytování těchto služeb předcházely situacím, ve kterých je nezbytné použít opatření omezující pohyb osob.

                (6) Poskytovatel sociálních služeb je povinen o použití opatření omezujícího pohyb osob informovat bez zbytečného odkladu zákonného zástupce osoby, které jsou poskytovány sociální služby, nebo jde-li o nezletilou osobu, která byla svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, tuto osobu.

                (7) Poskytovatel sociálních služeb je povinen vést evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob v rozsahu

  1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby,
  2. b) datum, čas počátku a místo použití opatření omezujícího pohyb osob,
  3. c) důvod použití opatření omezujícího pohyb osob,
  4. d) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila,
  5. e) souhlas lékaře,
  6. f) datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob,
  7. g) popis bezprostředně předcházející situace,
  8. h) záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 6,
  9. i) popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob, a umožnit nahlížení do této evidence zákonnému zástupci osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři a Veřejnému ochránci práv.

Chci pomoci pečujícím