Ochrana nemocných v domácí péči

21. května 2019

Zvyšuje se počet dotazů ohledně ochrany opečovávaných osob. Tento dotaz nám poslala všímavá pečovatelka tereenní služby. Má následující znění: Ráda bych se zeptala, jak je ošetřena ochrana nemocných s demencí v domácí péči. Jak je zajištěna kvalita péče poskytovaná domácími pečujícími? Co může udělat pečovatelka terénní služby, pokud opakovaně nachází nemocnou osobu ušpiněnou ve studené místnosti? Vím, že to není úplně hezký dotaz, ale i tak děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ

Dobrý den,

z hlediska právního podkladu není dána odbornost pečující osoby.

Je dáno, že musí být zdravotně způsobilá (tedy sama nemít příspěvek na péči).

Co se týče rozsahu služby, tak ÚP je oprávněn kontrolovat využití příspěvku na péči dle § 29 zák. č. 108/2006 Sb.:

KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU

  • 29

(1) Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda

  1. a) příspěvek byl využit k zajištění pomoci,
  2. b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu7a),
  3. c) pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c),
  4. d) způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat,
  5. e) v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,
  6. f) byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb.


Co tedy může dělat pečovatelka terénní služby:
1. měla by vést dialog s opečovávanou osobu a v duchu základních činností (např. běžné pochůzky; doprovázení na orgány veřejné moci) by měla osobu podporovat, aby si podnět na ÚP podala sama. Případně aby změnila pečující osobu, aby si objednala více služby z jiných zdrojů.
2. pokud s opečovávanou osobou je již nemožný takový dialog a doprovázení, pak je podstatné, kdo za osobu jedná? Očekávala bych, že pečující osoba bude k opečovávané ve vztahu (nejčastěji):
 - opatrovník
 - zmocněnec na plnou moc

V těchto případech lze:
A) podat trestní oznámení pro podezření u týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákona), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 TZ)
B) podat podnět pro kontrolu z Úřadu práce (zpravidla jde ale o hlášené kontroly, proto je vhodnější kombinace s bodem A))
C) podat na soud podnět pro neplnění opatrovnických povinností

Bod B a C je sporný z hlediska mlčenlivosti. Proto bych doporučovala jej činit anonymně, přestože jsem se nesetkala s trestem za porušení mlčenlivosti. Pokud by náhodou k němu mělo dojít, tak každý trest může být udělen, jen pokud jde o společensky škodlivé chování (např. samovolné a zlomyslné vyzrazování informací o klientech). Domnívám se, že právě v těchto případech není společensky škodlivé dát podnět. Naopak je to pomoc slabší straně.

3. pokud opečovávaná není schopna jednat a nemá opatrovníka, doporučuji kontaktovat pracovníka obce s rozšířenou působností a navést ho na podání podnětu pro ustanovení opatrovníka, neboť je zjevné, že nikdo nehájí práva klientky na řádnou péči. Bod A, B  lze užít současně.

Jde dozajista o smutný případ a je moc dobře, že máte snahu situaci řešit - vytrvejte a pomozte!

Mgr. Radka Pešlová