Kdy je vhodná nápomoc při rozhodování

21. března 2019

Otec je ve 3. stupni invalidity, duševní onemocnění paranoidní schizofrenie. Bohužel se po dobu jeho nemoci (od roku 2002) neudělala žádná opatření, což způsobilo mnoho závažných problémů v jeho životě i v životech naší rodiny.

Až nyní, pozdě, ale přece, mne situace opět zahnala do kouta a musím zavést omezení v jednání otce, abych zabránil dalším velkým problémům. V situaci otce jsem po přečtení Postupu k zastoupení osoby uvážil za vhodnou variantu Nápomoc při rozhodování. Celá situace má háček, otec pečuje ve své domácnosti o svoji nemohoucí maminku a pobírá na ni nejvyšší Příspěvek na péči o osobu blízkou. Mým "omezením" bych chtěl ochránit otce před neuváženými kroky (uzavírání nevýhodných smluv s poskytovateli služeb, reakce na telefonické/osobní "výhodné" nabídky, zbytečné zadlužování...). Podotýkám, vše z toho máme bohužel za sebou. Na druhou stranu, při tom všem, je schopen vykonávat plnohodnotnou péči o svou matku. Otázka zní, může dojít z právního hlediska ke konfliktu mezi mým záměrem ochránit otce uzavřením smlouvy o Nápomoci vzhledem k jeho péči, kterou vykonává a příspěvkům, které pobírá?

 

ODPOVĚĎ

Dobrý den,

těší mě, že hned u tatínka neuvažujete o omezení svéprávnosti, což bývá bohužel častější.

Pokusím se situaci tatínka rozebrat i v souvislostech, abyste případně celou situaci mohli zvážit.

Podle § 29 odst. 1 písm. e) zák. č. 108/2006 Sb. kontroluje ÚP:

v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,

Pokud tedy tatínek je zdravotně způsobilý, sám nemá přiznaný příspěvek na péči (a ani o něj neusilujete), mělo by být v pořádku, že pečuje.

Jen pozor, tím, že pečuje, tím prokazuje, že je svým způsobem práce schopný. Pokud má invalidní důchod III. stupně, zkontrolujte, na jakou diagnózu jej opravdu má.

Pravděpodobně bude zařazený do Kapitoly V DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ (vyhl. č. 359/2009 Sb.[1]):

Pokud na jednu stranu tvrdíme, že má výkon aktivit podstatně narušen, tak je zvláštní, že zvládá péči. To by pak při přezkumu mohlo být použito proti němu. Tedy samo o sobě nevadí, že pečuje, ale pro potřeby invalidního důchodu by to mohlo být důkazem, že soustavně práci zvládá.

Zároveň, je-li nyní již ve III. stupni invalidity a Vy současně uvažujete o tom, že by bylo třeba jej pro některé neschopnosti (postarat se o sebe ve věcech finančních a smluvních) začít chránit, možná byste do budoucna uvažovali i o příspěvku na péči pro něj. Pokud ano, to by pak nemohl být pečující osobou.

Díky tomu, že má tatínek ID III. stupně, tak je za něj hrazeno zdravotní pojištění státem. Až tatínek půjde do důchodu, tak by doba na invalidním důchodu byla započtena jako odpracovaná, ale jen z 80 %. Pokud ale současně pečuje, tak se péče bere jako odpracovaná doba 100%.

Je tedy výhodné, že tatínek je na ID a současně pečuje.

Výše uvedené shrnuji jen pro jistotu, kdybyste měli potřebu začít kombinovat situaci, aby Vám něco navíc neuniklo.

Nyní se ještě vrátím k ochraně tatínka.

Podpora/nápomoc je dostatečným institutem k tomu, aby podpůrce případně zneplatňoval smlouvy (nevýhodné). Ale podpůrce s podporovaným musí mít smlouvu, kterou odsouhlasuje soud. Podporovaný musí mít na této dohodě/smlouvě zájem. Je třeba, aby mezi oběma byla důvěra. Píši to jako upozornění. U schizofrenie ne vždy bývá objektivní náhled na nemoc a emocný často pomoc odmítá. Odmítáním, které se doručí soudu, podpora zaniká.

Jako podpůrce budete moci zneplatnit jen jednání od doby vzniku podpory. Starší jednání můžete měnit jen tak, že pomůžete tatínkovi sepisovat návrhy a on je bude vykonávat svým jménem. Samostatně revidovat smluvní vztahy a jiná jednání do historie může pouze opatrovník. Ten může zasahovat i do doby, než byl jmenován.

Co se týče konfliktů (úředních) – tak to, že jste podpůrce, byste měli uvádět všude tam, kde byste za tatínka chtěla jednat. Můžete totiž pak nahlížet do spisu, můžete být u jednání s tatínkem.

Pravděpodobně budete jedni z prvních (jde o mladý institut), takže to většinu zaujme a rychle se to rozkřikne, takže se na úřadu začnou zajímat, co to pro ně znamená a dávat si otázky, zda to něčemu nevadí.

Kdybyste to na úřady nehlásili, ze soudní evidence se to nemají proč dozvědět. Dokud Podpůrce nechce vykonávat svoji činnost proti třetí straně, není třeba toto vyhlašovat „po okolí“.

Co se týče konfliktů (s třetí stranou, např. půjčovatelem peněz, přepisovatelem smluv, „zprostředkovatelem“ výhodných nabídek) – tak zde opětovně budete spíše průkopníkem, tedy Vám chvíli dá zabrat nakonec prosadit, že tatínek je pod Vaší ochranou a zneplatníte nějaký takový pokus. Soukromým osobám ale souvislosti s dalšími dávkami nemusíte vůbec sdělovat. Abyste proti nim lépe uplatnila své pravomoci, bylo by dobré, kdyby tatínek spolupracoval na tolik, že by si třeba dal k občanskému průkazu kontakt na Vás (jako podpůrce) a vždy to u všeho, kde OP předkládá, ukazoval.

Občas se to dělá tak, že se smlouva o podpoře okopíruje na zmenšený formát, ten se zalaminuje a nosí se u dokladů (aby se nenosil originál) a takto se i předkládá (k prvnímu kontaktu).

Dovodíte z výše uvedeného, zda se rozhodujete a současně si/mu někde neškodíte?  

Mgr. Radka Pešlová

 

[1] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359