Co byste chtěli? Léčit tatínka, nařídit mu pomoc?

13. listopadu 2018

Přes půl roku se u mého otce objevují příznaky (pravděpodobně spojené s demencí). Plete si dny, bývá zmatený. Bohužel nám za poslední měsíc 4x spadl z toho 2x skončil v nemocnici. Otec je výrazně konfliktní povahy. Odmítá přijmout fakt, že již není dostatečně samostatný. Z toho plyne i to, že se odmítá vrátit zpátky do Prahy (trvalé bydliště) a zůstává na chatě, která je naštěstí blízko mého bydliště a tak mám nad ním aspoň nějaký dohled.

S mamkou nás obviňuje, že se "ho snažíme dostat do blázince". Bohužel tak odmítá i jakékoli vyšetření. Začal si po sousedech půjčovat a sázet, neboť jak věří, vyhraje. Věří, že může za 1 Kč vyhrát i 1,5mil Kč. Nevíme si s ním rady, protože je v zásadě právně otec svéprávný. Nyní opět leží v nemocnici (protože zase spadl), kde by mu na náš popud měli udělat psychiatrické vyšetření, ale pak nevíme, jak dál postupovat. Otec dostane výsledky vyšetření, ale ty se dozvědět nemusíme, neboť je svéprávný. Můžete nám prosím poradit jak v takové situaci postupovat?

Mám pocit, že máme svázané ruce a nevíme jak dál. Maminka se z toho bohužel složila a skončila na nemocenské se srdcem, takže se o něj ani nemůže starat. Zkoušela jsem, že by k němu docházela jednou denně paní (aspoň na kontrolu), ale to odmítá, neboť "nikoho cizího do baráku nechce". Jsme již dost zoufalí, neboť nám v nemocnici řekli, že s tím nemůžeme nic dělat, neboť je svéprávný. Má právo odejít, pokud se rozhodne odejít na reverz a rozhodnout se, že se nenechá vyšetřit. To chápeme, ale vůbec nevíme, jak dál.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

momentálně nejste v lehké pozici. Ráda Vám pomohu, ale potřebuji Vaši situaci trošku rozklíčovat.

Předně potřebuji vědět, jak je na tom tatínek duševně. To, že mívají lidé různé nápady, které se příbuzným nelíbí, to bývá bohužel časté. Samo o sobě s tím ale příbuzní nic nenadělají, protože člověk má právo na určitý nerozvážný způsob života, odmítání pomoci, odmítání léčby. Zvláště, pokud byl člověk v životě hodně „svázaný“ (musel se chovat distingovaně, předvídat, být vždy k dispozici, měl přemíru práce a odpovědnosti a málo volna), tak ve starším věku začíná tyto společenské zábrany odkládat a začíná si realizovat vše, co si původně zakazoval, anebo se to projeví v nemoci (nepamatuje si, ignoruje společenské normy, chová se nezodpovědně, je agresivní).

Takovémuto stavu se ale právně pomoci nedá – díky „papíru od soudu“ nezmizí. Jakákoliv pomoc bude dotyčným stejně vnímána jako útok a do jisté míry z toho pravděpodobně můžete být (jako rodina) nešťastní. Nicméně se dá, pokud je to nemoc, získat „papír“ na pomoc.

Tato pomoc má několik forem:

  1. Pokud člověk není schopen za sebe rozhodovat, tak i když na to nemá „papír“ (jeho vyřízení vždy chvíli trvá), tak lékař může pomoci v životem zachraňujícím úkonu a osobu, která ohrožuje sebe nebo okolí, může zadržet i proti její vůli, ale musí tuto detenci řešit přes soud.
  2. Pokud by dostačovalo, aby s důchodem a případně příspěvkem na péči (či jinými dávkami) zacházel někdo jiný, lze ustanovit pro jednotlivé dávky tzv. zvláštního příjemce[1].
  3. kdyby tatínek chtěl, mohl by si nechat na svoji žádost ustanovit opatrovníka pro správu jmění a majetku[2]. Nebyl by omezen a opatrovník by mu pomáhal jen v souladu s jeho vůlí.[3]
  4. kdyby si tatínek nechal radit, mohli byste mu dělat podpůrce. Dělal by si vše sám, ale Vy byste to mohli kontrolovat a případně zneplatnit.[4]
  5. kdyby tatínek proti Vám neprotestoval, mohli byste mu dělat zástupce a jednat za něj v běžných věcech (což neřeší přikázání léčby).[5]
  6. pokud by si tatínek neškodil vlastním jednáním, pak by mohlo dostačovat ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti. Ten by za něj jednal. Pokud by ale jednal proti vůli tatínka (např. umístění v nemocnici), pak by stejně potřeboval souhlas soudu (jako u všech případů svéprávných lidí, pokud v životě ohrožující sebe nebo okolí a měli by být uzavřeni třeba do léčebny).[6]
  7. pokud si tatínek škodí vlastním jednáním, pak by bylo vhodné konstatovat, co už mu v jednání dělá problémy a na toto ho omezit ve svéprávnosti. Současně by se měl ustanovit opatrovník. Toto řízení ale kvůli zadání znaleckého posudku trvá. Samo o sobě také neřeší konání opatrovníka proti vůli opatrovance – i zde to bude řešit soud. Laická veřejnost ale vnímá, že v tomto případě má opatrovník větší pravomoci. Fakticky nemá, ale např. lékaři pak častěji tak nějak ignorují samotného člověka a poslouchají, co chce opatrovanec. Není to v pořádku, ale bohužel je to tak. Po dobu tohoto řízení lze také pro akutní situaci (např. jednání se sociální službou, nakládání s důchodem apod.) požádat o ustanovení opatrovníka pro zabránění závažné újmě[7].

Takže je důležité si uvědomit, co a proč opravdu chcete a jak je na tom tatínek.

  1. Jsou tatínkovy ataky (agresivity, sázení, nechuti se léčit) pravděpodobně spojené s duševní poruchou (možná demence)? Nebo jsou u něj normální (a vždy byly), jen je to teď neúnosnější. Tatínek je jinak normální, ale Vás to decimuje?
  2. Co byste chtěli v ideálním případě, kdyby byl způsob, jak toho dosáhnout (získat na to povolení)?
    1. chcete tatínka léčit i proti jeho vůli? Kde a jak? A chcete o tom rozhodovat?
    2. chcete tatínkovi nařídit odbornou sociální pomoc dlouhodobého / krátkodobého charakteru (např. docházení pečovatelky, umístění do domova se zvláštním režimem)?
    3. chcete tatínkovi zakázat zacházení s penězi a majetkem? Chcete o tom rozhodovat sami?
    4. ...něco, co mě nenapadlo, ale Vy to máte v hlavě...
  3. Dostanete se k lékařské zprávě o tatínkově duševním zdraví / nemoci? Nemuselo by jít o zprávu z psychiatrie, stačila by zpráva obvodního lékaře.
    1. ano
    2. ne – máte možnost získat nějaký jiný důkaz o tatínkových zdravotních (duševních) problémech? Např. zasahovala u Vás Policie? Napíší Vám sousedé/známí/kamarádi své vyjádření

 

Pro varianty A až G je velmi podstatné, zda získáte lékařskou zprávu, či nikoliv. Pokud ji mít budete, pak Vám na variantu, kterou potřebujete (kterou určíte) mohu sepsat návrh. Pokud zprávu mít nebudete, raději bych sepsala podnět. U návrhu byste byli účastníkem řízení (věděli byste, co se děje). U podnětu by to bylo na soudu a ten by řízení mohl, ale nemusel zahájit. Záleželo by na tom, jak hodně dobře bychom popsali tatínkovu situaci.

Je potřeba si také odpovědět (pokud by docházelo k omezování svéprávnosti, nebo jen ustanovení opatrovníka bez omezení) na další věci:

Co má být z návrhu zřejmé:

  • omezení musí být v zájmu omezovaného (do textu uveďte, v čem omezenému pomůže, když nebude moci sám v uvedených věcech rozhodovat a současně, v čem mu pomůže, že bude mít opatrovníka)
  • bez omezení musí hrozit člověku závažná újma (do textu je vhodné uvést, jak si osoba svým vlastním jednáním už teď škodí)
  • je nutné uvést, že nedostačuje mírnější opatření:
    • opatrovnictví bez omezení je návrhové (tedy osoba již sama není schopna podat návrh na určení opatrovníka bez omezení)
    • zastoupení členem domácnosti musí zastupovaný chápat a zastupující musí chtít zastupovat (tedy osoba již nechápe běžné zastupování, nerozumí, co po něm rodina vyžaduje a není zde nikdo, kdo by dobrovolně chtěl osobu zastupovat)
    • při podpoře musí osoba být schopna samostatného jednání s podporou (pomocí, radou), o kterou si často musí říci a podpůrce je též dobrovolný.
  • pokud se navrhujete jako opatrovník, musí být z textu zřejmé:
    • máte s opatrovancem kladný vztah, opatrovanec Vás za opatrovníka chce (vztah k opatrovanci – nesmí být nepřátelský ani k němu, ani k jeho rodině. Vztah opatrovance k opatrovníkovi musí být založen na důvěře).
    • máte o opatrovance dlouhodobý zájem a plánujete jej mít i do budoucna.
    • jaký je Váš věk – je přiměřený (z hlediska perspektivnosti funkce) – je pravděpodobné, že mladší osoba, která je ochotna učit se novým věcem, a která sama nepotřebuje pomoc druhých, zabezpečí záležitosti opatrovance lépe a déle.
    • jaký je váš zdravotní stav – nesmí být takový, aby byl na překážku výkonu funkce (zejména žádná psychiatrická diagnóza).
    • čistý rejstřík trestů – nebo alespoň takové odsouzení, které nemůže (již) mít vliv na výkon funkce – z hlediska doby, kdy byla trestná činnost spáchána a z hlediska samotné trestné činnosti; žádné problémy s alkoholem a drogami.
    • žádné nepřiměřené osobní dluhy – to je nutno doložit.
    • odpovídající způsob vlastního života – tím je myšleno, zda má potencionální opatrovník řádné vlastní bydlení a finanční zajištění.
    • Vaše pracovní zařazení/zaměstnání – nesmí být v rozporu s výkonem funkce (z hlediska místa výkonu práce ani z hlediska charakteru práce). Nesmíte být provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá, nebo nesmíte být na tomto zařízení závislí (pokud je ubytován v zařízení dědeček a babička – vzájemně si nemohou dělat opatrovníky).
    • bydliště – musí být v přiměřené vzdálenosti, aby výkon opatrovnické funkce mohl být řádně realizován.
    • osobní předpoklady – altruismus, inteligence, empatie, ochota spolupracovat se soudem i jinými institucemi, atp.
    • jste schopni:
  • udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, a to vhodným způsobem a v potřebném rozsahu
  • projevovat o opatrovance skutečný zájem
  • dbát o opatrovancův zdravotní stav
  • dbát o naplňování opatrovancových práv
  • chránit jeho zájmy
  • vysvětlovat mu povahu a následky rozhodnutí o opatrovancových záležitostech
  • dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním.

 

Níže uvedené otázky pokládá soud znalci. Je vhodné je už v návrhu zmínit, aby je soud nezapomněl položit a současně už měl od Vás náhled, jak to vypadá v běžné realitě. U staršího člověka se asi soud nebude zabývat otázkou otcovství, ale bude nejspíše řešit sociální služby a zdravotní stav. Je proto vhodné soudu poukázat na konkrétní případy (kazuistiku), které se staly.

Dotazy na znalce – ovlivňuje duševní porucha schopnost posuzovaného právně jednat, případně jakou měrou:

  • v oblasti rozhodování v majetkové sféře, tedy samostatném nakládání s finančními prostředky, a do jaké výše, jak často, a správou svého jmění,
  • v oblasti uzavírání smluv, zejména kupní, darovací, nájemní, o úvěru apod., a porozumění důsledkům uzavření takové smlouvy,
  • v oblasti pořizování pro případ smrti a projevení přání,
  • v oblasti pracovněprávních vztahů, zejména v souvislosti se vznikem a zánikem pracovněprávních vztahů, uplatnění práva na zprostředkování zaměstnání a nároků s tím souvisejících,
  • v oblasti přijímání/odmítání zdravotnických služeb a schopnost rozhodovat o vlastní léčbě, včetně schopnosti vyhledat lékařskou pomoc či realizovat preventivní lékařskou péči,
  • v oblasti jednání s úřady v souvislosti s realizací práv z důchodového a nemocenského pojištění, zajištění v hmotné nouzi a státní sociální podpory, v souvislosti s vydáním a držením občanského průkazu a cestovního dokladu, v souvislosti s ohlášením změny místa trvalého pobytu,
  • v oblasti realizace práva na sociální služby (vč. jednání o smlouvě a její uzavírání) a příspěvku na péči,
  • v oblasti výkonu volebního práva (porozumění smyslu, účelu a důsledkům voleb, včetně možnosti volit a být zvolen)
  • Je posuzovaný/á schopen/na pochopit účel a důsledky uzavření manželství (založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi)?
  • Je posuzovaný schopen plnohodnotné účastnit na soudním řízení a výslechu? Může výslech posuzovaného/né způsobit újmu pro jeho zdravotní stav?
  • Zda je posuzovaný schopen rozpoznat jednání, v nichž mu duševní porucha brání jednat, příp. bude v tomto směru schopen respektovat pokyny zástupce a nejednat samostatné bez zástupce?
  • Je možné využít mírnější opatření?
  • Jaká hrozí vážná újma člověku, kdyby k omezení nedošlo?

 

Pomohu Vám zpracovat dokument přesně pro Vaše potřeby. Potřebuji ale vědět, co by to mělo být (z výše uvedeného bodu A až G; + informace k dalším položeným otázkám).

 

Mgr. Radka Pešlová

 

[1] příklad postupu pro určení zvláštního příjemce důchodu:

[2] § 469 odst. 1 občanského zákoníku

               (1) Člověku, jemuž působí zdravotní stav při správě jeho jmění nebo při hájení jeho práv obtíže, jmenuje soud na jeho návrh opatrovníka a ve shodě s takovým návrhem určí opatrovníkovi rozsah působnosti. Na návrh opatrovance soud opatrovníka také odvolá.

[3] § 469 odst. 2 občanského zákoníku

               (2) Opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem; jedná-li opatrovník samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud.

[4] § 45 a násl. občanského zákoníku

               Potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnosti, může si s podpůrcem ujednat poskytování podpory; podpůrců může být i více.

[5] § 49 a násl. občanského zákoníku

               (1) Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.

               (2) Zástupce dá zastoupenému na vědomí, že ho bude zastupovat, a srozumitelně mu vysvětlí povahu a následky zastoupení. Odmítne-li to člověk, který má být zastoupen, zastoupení nevznikne; k odmítnutí postačí schopnost projevit přání.

[6] § 465 první věta občanského zákoníku

               (1) Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.

[7] § 58 občanského zákoník

               Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě.