Pečuji dlouho, už to nezvládám a cítím výčitky svědomí

20. října 2017

Pečuji o tatínka s diagnostikovanou Alzheimerovou demencí již 3 roky. Jsem s ním 24 hodin denně. Nikdo z rodiny mi nepomáhá, pouze manžel. Mám sourozence, ti přijedou jednou za měsíc a strašně spěchají domů, že mají moc práce. Švagrová mi pouze vytkne, co dělám špatně a radí v péči o tatínka, a to mi samozřejmě vadí. Nemáme úplně dobré vztahy. Nedokážu odejít od tatínka na moc dlouho, mám obavy, že se v mé nepřítomnosti něco stane a já u toho nebudu. Cítím výčitky svědomí, když dělám něco jenom pro sebe. Už cítím, že to přestávám zvládat, že je toho na mě moc, ale neumím si říct o pomoc.

Odpověď:

Podle toho co popisujete, je zjevné, že jste na péči opravdu sama. Je to služba vyčerpávající a také vy potřebujete načerpat sílu, abyste další péči zvládla. Potřebujete si říci o pomoc. Zkuste si v klidu sednout s bratry a požádat je o 1 den v měsíci, kdy by Vás mohli zastoupit. Oni netuší, jak těžká a vyčerpávající je péče o Vašeho tatínka. Za tu chvíli, co přijedou na návštěvu nemohou vidět, co všechno prožíváte, proto Vám i švagrová udílí rady.  Je potřebné jim otevřeně, ale v klidu říct, že už je toho na Vás moc a v případě, že se zhroutíte (a pokud nezačnete odpočívat, tak se to opravdu může stát), tak na ně zůstane péče o tatínka trvalá.

Pokud se Vám nepodaří najít podporu v rodině, zkuste hledat pomoc v sociálních službách, nebo od  sousedky, kamarádky. Někde funguje dobrovolnická služba (dobrovolníci bezplatně navštěvují a tráví čas s nemocnými. Alespoň na pár hodin, abyste se mohla věnovat jenom sama sobě, nepřemýšlet o tom, co se doma děje. Je ale nutné, abyste se dostala pryč z domu. Abyste mohla vypnout. Domluvte se s nějakou kamarádkou a odpočívejte spolu (zajděte na koncert, výstavu, do kavárny, do kina, do bazénu, zasportovat si, vycházka do lesa) podle toho, co Vás těší a dělá Vám radost.

Pokud můžete, navštivte svépomocné skupiny pro pečující. Zjistíte, že nemáte problémy jenom vy. Najdete na nich podporu právě od lidí, kteří vědí, o čem mluvíte a co prožíváte.

Popisujete, že cítíte výčitky svědomí, když nejste doma s tatínkem Vy. To je velký problém, protože pokud cítíte, že nejste v klidu schopná odpočívat a nemyslet na to co se děje doma, tak si neodpočinete. Doporučuji Vám vyhledat psychologa a o tomto problému si s ním promluvit. On Vám může pomoci najít den důvod, proč se tak cítíte a začít s tím něco dělat.

Pečujte o své zdraví, abyste měla sílu pečovat o svého tatínka. Přeju Vám hodně síly a odvahy Vaši situaci vyřešit ku prospěchu Vašemu i Vašich blízkých.

Martina Dvořáková