Nejčastější otázky

Domácí zdravotní péče je určena osobám závislým na cizí pomoci, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou péči z důvodu akutní nebo chronické nemoci nebo pro závažné tělesné, smyslové či mentální poruchy. Zahrnuje také paliativní péči, která je určena osobám v terminálním stádiu. Domácí zdravotní péče je poskytovaná pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci. Tato služba je plně hrazena zdravotními pojišťovnami.

Nejčastěji se poskytuje:

• měření fyziologických funkcí
• glykémie pomocí glukometru
• orientační vyšetření moče
• odběry biologického materiálu
• aplikace ordinované terapie (léky per os, aplikace inzulinu, intramuskulárních a subkutánních injekcí, ošetření stomií (vývodů)
• cévkování u žen
• výplachy a ošetření permanentních katetrů
• ošetřovatelská rehabilitace
• ošetření a převazy defektů
• zapojení a zaučení rodiny v péči o klienta
• péče o pacienty v terminálním stádiu

Terénní pečovatelská služba je služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony.

 Služba obsahuje tyto základní činnosti:

1. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
2. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
3. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
4. pomoc při zajištění chodu domácnosti,
5. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby je stanovena dle § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

O službu lze požádat telefonicky, písemně, osobně, elektronicky. Na základě žádosti o poskytování pečovatelské služby sociální pracovník provede v dohodnutém termínu sociální šetření (jednání s žadatelem) v místě trvalého bydliště zájemce nebo jeho zástupce. Zjišťují se očekávání, potřeby a cíle klienta, kterými se má služba naplnit. Uživatel je poskytovatelem seznámen s podmínkami, možnostmi a rozsahem služby, ceníkem nabízených služeb, s vnitřními pravidly služby. V případě oboustranné shody (v jakém rozsahu, druhu, četnosti a za jakou cenu bude služba využívána), se vypracovává Smlouva o poskytování služby.

Pečovatelská služba je terénní i ambulantní, poskytuje se ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. Pečovatelská služba poskytuje na rozdíl od osobní asistence i dovoz obědů a přepravu osob. Osobní asistence je jen terénní služba a poskytuje se bez časového omezení pouze v přirozeném sociálním prostředí. Osobní asistence poskytuje i výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

1. 1. 3300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
   2. 6600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
   3. jde-li o stupeň III (těžká závislost),
      1. 9 900 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
      2. 13 900 Kč v ostatních případech.
   4. jde-li o stupeň IV (úplná závislost),
      1. 13200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
      2. 19200 Kč v ostatních případech

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

1. 1. 1. 1. 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
         2. 4400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
         3. jde-li o stupeň III (těžká závislost),
            1. 8 800 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
            2. 12 800 Kč v ostatních případech.
         4. jde-li o stupeň IV (úplná závislost),
            1. 13200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
            2. 19200 Kč v ostatních případech.

O příspěvku rozhoduje krajská pobočka ÚP ČR.

Příspěvek na péči se poskytuje osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat.

Žádost o příspěvek se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, v místě trvalého pobytu žadatele o příspěvek. Žadatel vyplní dva formuláře: „Žádost o příspěvek na péči“ a „Oznámení o poskytovateli pomoci“. Formuláře jsou dostupné především na úřadech práce a webu MPSV – formuláře.

Při posuzování stupně závislosti osoby se vychází ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby. Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává a v jakém stupni závislosti či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává prostřednictvím úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV.

Příspěvek na péči se vyplácí od data podání žádosti, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

Dlouhodobé ošetřovné, maximálně 90 dní, je finanční příspěvek, jehož posláním je pomoci rodinám překlenout nepříznivou situaci spojenou s náhlou potřebou poskytovat celodenní péči blízkému po hospitalizaci Aby vznikl na dlouhodobé ošetřovné nárok, musí být u ošetřované osoby splněna podmínka hospitalizace, která trvala minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů (počítá se i první a poslední den hospitalizace) a potřeby celodenní péče v domácím prostředí alespoň po dobu 30 dnů následujících po propuštění z nemocnice. Ošetřované osobě musí být vydáno rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, a to ošetřujícím lékařem. Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na žádosti o dávku. Okruh osob, kterým může vzniknout nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

Zaměstnavatel uděluje svému zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče na základě předloženého tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní důvody. Neudělení souhlasu musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci písemně a důvody neudělení prokázat. 

Co konkrétně zdravotní pojišťovna hradí, lze nalézt na internetových stránkách VZP v rubrice Poskytovatelé, kde je dostupný Číselník zdravotních pomůcek. Ten obsahuje kód a název zdravotní pomůcky, výši úhrady (tj. toho, co hradí pojišťovna) a konečnou cenu zdravotní pomůcky. Seznam hrazených zdravotnických prostředků lze nalézt i na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

V oblasti sociálního zabezpečení řeší předmětnou problematiku zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanoví podmínky pro nárok na dvě peněžní dávky, a to na příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Vyhláška č. 388/2011 Sb., která je prováděcím předpisem ke zmíněnému zákonu, pak obsahuje v příloze č.1 seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, určených osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově nebo zrakově postiženým a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, na jejichž pořízení se příspěvek poskytuje příslušným úřadem práce.

Na zapůjčení kompenzační pomůcky na dobu opravy vlastní pomůcky, při návratu postiženého z nemocnice, po úraze do doby pořízení pomůcky jiným způsobem lze využít půjčovny. Nabízejí antidekubitní pomůcky, polohovacích postele, chodítka, elektrické i mechanické invalidní vozíky, motomedy, schodolezy apod. Často je provozují i agentury domácí péče nebo hospice. Kontakty najdete ve vyhledávači jako je např. www.helpnet.cz/pomucky/pujcovny-pomucek. Půjčovny mají zveřejněn seznam pomůcek a ceník. Podmínka k zapůjčení kompenzační pomůcky je uzavření smlouvy o pronájmu pomůcky. 

Průkaz pro osoby se zdravotním postižením (dále jen průkaz OZP) vydává místně příslušné kontaktní pracoviště Úřadu práce osobám, které jsou uznány za dlouhodobě tělesně, smyslově nebo duševně postižené, a který těmto osobám zakládá nárok na určité výhody. Řízení o přiznání průkazu se zahajuje na základě žádosti podané na zmíněném kontaktní pracoviště Úřadu práce.

Držitele průkazu TP (těžce postižení) má nárok na tyto základní výhody:

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních

Držitel průkazu ZTP (zvlášť těžce postižení), má nárok na stejné výhody jako držitel průkazu TP a navíc na výhody:

• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem)
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy

Kromě výše uvedeného vzniká držiteli průkazu ZTP také nárok na pořízení parkovacího průkazu, na výplatu příspěvku na mobilitu, požádá-li o něj, dále je osvobozen od povinnosti nákupu dálniční známky a vztahují se na něj i další rozšířené výhody.

Držitel průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižení/průvodce) má nárok na stejné výhody jako držitel průkazu TP a ZTP a navíc na výhody:

• bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě
• bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce

K hospitalizaci v LDN jsou indikováni pacienti z oddělení interních, chirurgických, ortopedických, neurologických a jiných, pokud jejich zdravotní stav již nevyžaduje pobyt na akutním lůžku, ale jeho zdravotní stav vyžaduje doléčení se stálou lékařskou péčí.

Zdravotní péče v LDN není nijak časově limitována pokud jsou přijetí a pobyt v lůžkovém zdravotnickém zařízení prokazatelně indikovány ze zdravotních důvodů. Pak je pobyt kompletně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění bez časového omezení a pojištěnec se na úhradě nijak nepodílí. Obavy z tříměsíčního limitu tak mohou být pozůstatkem praxe v 90. letech, kdy skutečně metodický pokyn ministerstva zdravotnictví stanovoval 3 měsíce jako období, v němž je možné zvládnout následnou péčí většinu zdravotních problémů pacientů léčeben dlouhodobě nemocných. Pojišťovny tehdy pro delší hospitalizaci vyžadovaly schválení revizním lékařem. Současné právní předpisy však žádné časové omezení nepřipouštějí a ani nestanovují žádné pomocné limity.

Pokud máte podezření na protiprávní omezování délky vašeho pobytu v LDN, můžete využít svého práva pojištěnce a obrátit se na svou zdravotní pojišťovnu se stížností na kvalitu poskytnuté péče nebo na její neposkytnutí.

Přeprava pacienta do nemocnice nebo od něho do místa pobytu vozidlem zdravotnické dopravní služby se může uskutečnit a být uhrazena ze zdravotního pojištění jen na základě Příkazu ke zdravotnímu transportu.

U kontrolního vyšetření vypisuje Příkaz ke zdravotnímu transportu ošetřující lékař poskytovatele, který o kontrole rozhodl. Může ale nastat situace, kdy tento lékař Příkaz z objektivních důvodů nevystaví – např. pacient je pozván na kontrolu až za delší časové období, takže nelze vyloučit změnu zdravotního stavu a tím i indikace k přepravě. V takovém případě by se pak pacient měl obrátit na svého praktického lékaře, který posoudí jeho aktuální zdravotní stav, a je-li přeprava ze zdravotních důvodů indikovaná, vystaví mu Příkaz ke zdravotnímu transportu. Příkaz pro cestu zpět však již vyplňuje lékař, který zdravotní péči poskytl (opět pokud je ze zdravotních důvodů indikován transport pacienta zpátky do místa pobytu).

Lékař může také indikovat přepravu doprovodu pacienta– na formuláři Příkazu ke zdravotnímu transportu však musí slovně uvést důvod. Doprovodem se rozumí doprovázející osoba, která není členem posádky vozidla a jejíž přítomnost je s ohledem na zdravotní stav pacienta nutná pro následné ošetření a vyšetření, zejména kvůli potřebě poskytnutí informací (pokud informace nelze zajistit jinak – např. lékařskou zprávou).

Pokud zdravotní stav pacienta pouze vyžaduje pomoc při přepravě, je to plně v kompetenci posádky dopravní služby. Lékař v tomto případě doprovod neindikuje, jen zaškrtne v Pokynech pro posádku políčko „Dvouposádka“. Odborný dohled a dopomoc včetně předání u poskytovatele zdravotních služeb pak zajišťuje druhý člen posádky v rozsahu své kvalifikace.