Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem jako veřejný opatrovník klientky, která se bude stěhovat ze zařízení pro osoby se zdravotním postižením do podporovaného bydlení. Klientka v současné době pobírá příspěvek na péči 3. stupně a je osobou invalidní ve 3. stupni. Má současně možnost nastoupit na dohodu o pracovní činnosti do školní jídelny jako pomocná síla na 4 hodiny denně.
Obávám se tedy, že by mohlo dojít ke snížení příspěvku na péči. Již jsem vznesla obecný dotaz na pracovnici ÚP z oddělení příspěvku na péči, jak by tato činnost ovlivnila pobíraný příspěvek na péči. Bylo mi sděleno, že se vše odvíjí od vykonávané práce a výše příspěvku. Bylo mi také naznačeno, že čím vyšší PNP, tím více se přezkoumává. U klientky by také došlo ke kontrolnímu šetření. Snažím se jednat v zájmu opatrovankyně. Pracovnice podporovaného bydlení považují možnost práce za velkou příležitost (navýšení příjmu, zaplnění dne, atd.). Klientka je z této možnosti také nadšená, ale mám obavu, aby nedošlo ke snížení příspěvku na péči, na kterém je de facto závislá.
Odpověď:
Dobrý den,
v případě Vaší oparovankyně by bylo velmi vhodné si ze spisu na LPS[1] a ÚP[2] vyžádat dle § 38 správního řádu následující doklady:
- záznam ze sociálního šetření (uloženo na ÚP) z posledního přezkumu PNP[3]
- tiskopis lékařský nález (uloženo na LPS) z posledního přezkumu PNP a ID[4]
- závěr posudkového lékaře ve věci posledního hodnocení PNP a jednotlivých nezvládnutých životních potřeb – Posudek o zdravotním stavu (leží na ÚP a LPS, možná máte u sebe)
- posudek o invaliditě z posledního hodnocení invalidního důchodu (leží na LPS, možná máte u sebe)
- profesní dotazník (uloženo na LPS) z posledního přezkumu ID
Pak je potřeba učinit složitější úvahu.
U PNP není podstatné, zda člověk pracuje či nikoliv, ale zda stále nezvládá 7 – 8 životních potřeb samostatně, běžným způsobem, aby byl stále nárok na 3. stupeň příspěvku.
Podle toho, co opatrovankyně nezvládala v době posuzování, můžete posoudit, zda se stav změnil. Přílohou posílám i tabulku[5] pro vlastní úvahu, jak na tom je opatrovankyně se samostatným zvládáním.
Samotná práce nemusí mít na samostatnost vliv. Příklad z mé praxe – osoba ochrnutá od krku níže může být ekonomický specialista a pak může pracovat. Ale jen za předpokladu, že asistent osobu posadí, upraví jí notebook, zapne jej, nainstaluje zařízení k ovládání. Při práci utírá nos, zvedá telefon, vytáčí čísla, otvírá dveře atd. Faktickou (inteligenčně) práci může učinit postižený, ale bez asistenta by doma jen ležel.
Tedy – Vaše opatrovanka je možná schopna zvládnout lehčí práci, ale pokud potřebuje doprovod, pomoc v práci, někdo na ní bude dohlížet, bude jí vést, tak je stále závislá. Jestliže, ale ze svého bydlení podle sebe včas vyrazí (třeba pěšky, nebo autobusem), orientuje se a dorazí do práce, v práci vykonává orientovaně činnost (byť jednodušší), zvládá ovládat nůž, chystat jídlo, přenášet věci... Pak se prokáže, že zvládá mobilitu, orientaci a dalo by se také hovořit o zvládání domácnosti. Když se třeba přidá, že zvládá toaletu, tak už to nebude na 3. stupeň PNP[6], ale jen na druhý.
Vysvětluji to srozumitelně? Pracovnice ÚP nemá jak se dozvědět, že opatrovankyně pracuje. Nejste povinni to ÚP – PNP oznamovat. Pouze, pokud opatrovankyně pobírá příspěvek na bydlení, tak tam budete dokladovat příjem ze zaměstnání (případně pro dávky v hmotné nouzi).
Pokud dojde k hodnocení (přehodnocování) PNP, tak i zde bude muset pracovnice ÚP posuzovat samostatnost. Posudkový lékař pak bude hodnotit schopnost sebeobsluhy ve vztahu ke zdravotnímu stavu.
Další kapitolou pak je invalidní důchod
V posudku o invaliditě byste se v poslední části měla dočíst, na jakou diagnózu byl opatrovankyni důchod přiznán (pravděpodobně podle vyhl. č. 359/2009 Sb.[7]) a kolikatiprocentní pokles pracovní schopnosti má.
Pokud má III. stupeň ID, její pracovní schopnost musela poklesnout minimálně o 70 %. V posudku ale může být uvedeno třeba i 90 %.
Procenta se vztahují vlivu postižení na pracovní schopnosti.
Příklad – pokud je člověk mentálně retardovaný, pak může být zařazen do Kapitoly V, bod 8[8]:
Jde-li o mentální postižení středně těžkého stupně, pak je pokles pracovní schopnosti 70 – 80 %.
Pokud člověk nepracuje, pak lékař mohl přiznat i 80 % (na výši důchodu to nemá vliv). Pokud člověk začne pracovat, může posudkový lékař říci, že nemoc ovlivňuje pracovní stav méně a tak přiznává nižší procenta z možného rozmezí – a dá jen 70 % (to by také ještě nemělo vliv na důchod). Ale u nižší hranice může ještě odebrat až 10 procentních bodů za adaptaci (přizpůsobení se svému zdravotnímu stavu). To by pak bylo 70 – 10 = 60 % a tím by člověk neměl ID III. stupně, ale už jen II. stupně.
Nedochází k tomu často, ale mohlo by to nastat.
Pokud by opatrovankyně pracovala a došlo k přezkoumávání ID, je nutné tvrdit, že práci nedělá na plno, vždy s dopomocí, dohledem a zvýšenou tolerancí zaměstnavatele. Nejde o adaptaci, ale spíše o pracovní rehabilitaci. Je vhodné mít (stačí, až kdyby náhodou k přezkumu došlo) vyjádření zaměstnavatele, jak je to on, kdo upravuje podmínky, ustupuje a pomáhá zaměstnankyni a nikoliv, že zaměstnankyně je den ode dne šikovnější, samostatnější a přizpůsobivější.
Vzhledem k nedostatečnému počtu posudkových lékařů, není pravděpodobné, že by po zahájení práce byl automaticky zahájen přezkum invalidity. Ale kdyby k tomu došlo, výše uvedeným se na to můžete připravit. Vše by mělo být zřejmé i z lékařských zpráv, které by neměly obsahovat informace, o tom, že opatrovankyně je spokojenější, schopnější, uzdravuje se, je adaptibilnější atd. Měly by popisovat stále skutečný zdravotní stav.
Je to srozumitelné? Pokud Vás napadají ještě další otázky, ráda Vám je odpovím.
Mgr. Radka Pešlová
dle právního stavu ke dni 17. 8. 2018
[1] lékařská posudková služba
[2] Úřad práce
[3] příspěvek na péči
[4] invalidního důchodu
[5] jde o dokument, který používáme k obhajobě nároku při odvolání nebo žalobě.
[6] 10 životních potřeb:
- mobilita,
- orientace,
- komunikace,
- stravování,
- oblékání a obouvání,
- tělesná hygiena,
- výkon fyziologické potřeby,
- péče o zdraví,
- osobní aktivity,
- péče o domácnost.