Dotaz:
Moje matka leží cca rok v domově důchodců. Bere důchod 12 tisíc. Domov bere 13tisíc a nějaké drobné za měsíc. Od úřadu mají též několik tisíc. Moje sestra dala pokyn advokátce, aby mi napsala, že budu mé matce platit měsíčně částku výživného 1 052kč! To ale odmítám s tím, že by domov měl dorovnat tu částku, kterou bere za měsíc z peněz za nemohoucnost čtvrtého stupně právě z peněz z úřadu. Celou věc nechápu a proto prosím o radu.
Odpověď:
S úhradami ve službách se to má tak:
Podle zákona o sociálních službách je nutné, aby výše úhrady byla stanovena smlouvou o poskytování sociální služby. Tato úhrada nesmí přesáhnout výši, kterou stanovuje zákon č. 108/2006 Sb. a vyhláška č. 505/2006 Sb.
U domova pro seniory (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505?text=%C2%A7%2015) je to maximálně:
- za stravu 170 Kč / den, tj. za 30denní měsíc 5 100 Kč
- ubytování 210 Kč / den, tj. za 30denní měsíc 6 300 Kč.
(Domov může mít úhradu stanovenou nižší.)
Tyto částky se platí z příjmů seniora (uživatele).
Pokud ale seniorovi nestačí na příjmy (zpravidla důchod) tak, aby mu ještě zůstalo z příjmů 15 % (na léky, oblečení a jiné potřeby), musí domov svoji úhradu snížit, tak aby seniorovi ponechali 15 % z jeho příjmů (§ 73 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108?text=%C2%A7%2073)
Příklady:
- pokud má senior důchod 15 000 Kč - bude za domov platit 11 400 (5 100 + 6 300) a ještě mu zbude 24 % jeho příjmů.
- pokud má senior důchod 10 000 Kč, misí mu domov 1 500 Kč nechat na další potřeby a úhrada za domov bude 8 500 Kč. Částku do výše 11 400 Kč má pak domov oprávnění požadovat od rodinných příslušníků. Toto právo je založeno na principu, že děti mají vyživovací povinnost vůči svým rodičům a domov se ze státních peněz (získává dotace) stará o jejich blízkého.
Nicméně - jde o právo domova se dohodnout o dohrazování chybějící částky dle § 71 odst. 3 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108?text=%C2%A7%2071).
Senior ale v takovémto zařízení jen nebydlí a nejí, ale také se o něj stará personál domova (péče spočívá např. v přebalování, krmení, vožení na vycházky atd.). Za tuto péči náleží domovu celá výše příspěvku na péči, který senior od státu pobírá (§ 73 odst. 4 písm. a). V současnosti činí příspěvek ve čtvrtém stupni 13 200 Kč. Tato částka ale nepokrývá celodenní a celoměsíční péči (na den to vychází jen 440 Kč). Příspěvek na péči je dávka státu a stát pak službám ještě doplácí na dotacích, aby mohly být služby poskytovány kvalitně.
Přesto je ale povinností především rodiny se postarat o své bližní a nepřenášet tuto povinnost na stát (potažmo daňové poplatníky).
Pokud Vaše sestra požaduje úhradu nákladů ve službě, je otázkou, jak to dělá.
Může být opatrovníkem maminky a opravdu může podat návrh na soud na stanovení výživného potomkům. Pokud rodič dítěte nemá na slušnou výživu (rozumějte - pokud nemá ani na domov pro seniory, nemá na slušnou výživu), má právo po dítěti požadovat výživné. Pokud toto není schopen učinit sám - může toto právo vymáhat jeho opatrovník.
Druhý způsob je, že domov s Vámi může uzavřít dohodu o spoluúčasti na nákladech bydlení a stravy maminky. Pravidla této dohody a výše částky je předmětem smlouvy mezi Vámi a domovem. Na jaké podmínky přistoupíte, je Vaše věc.
Snad jsem Vám trošku objasnila, jak to s úhradou je a pomůže Vám to rozhodnout se.
Mgr. Radka Pešlová
dle právního stavu ke dni 3. 7. 2019