Kontakt Vyhledávání Privátní sekce
Bezplatná linka pro pečující 800 915 915 Jsme tu pro Vás v pondělí a v pátek od 9:00 do 13:00 a ve středu od 13:00 do 17:00.
Zavřít Přihlášení

Invalidní důchod a práce

Invalidní důchod a práce

Vyznat se v problematice invalidních důchodů je poměrně těžké. Lidé často neví, zda mohou mít k invalidnímu důchodu zaměstnání, případně kdo za ně platí zdravotní a sociální pojištění v případě, kdy pracovat nemohou. Jak to tedy doopravdy je? 

Dotaz

Čerstvě mi byl přiznán invalidní důchod 2. stupně, ještě ale nemám výměr. Jsem však ve fázi, kdy přemýšlím, zda se proti rozhodnutí neodvolat. Můj odborný lékař mi totiž navrhoval 3. stupeň invalidity, protože kvůli svému zdravotnímu stavu nejsem schopná pracovat, což mám i v lékařském posudku.

Nyní mě trápí otázka, jak to bude s placením mého zdravotního a sociálního pojištění. Byla jsem se na to zeptat na úřadu práce, kde mi sdělili, že mě nezaevidují, protože mám v lékařské zprávě napsáno, že pracovat nesmím. Je postup pracovního úřadu správný? Měla jsem totiž za to, že s invalidním důchodem 1. a 2. stupně je evidence možná. Děkuji za odpověď.

Odpověď

Problematika invalidních důchodů je poměrně složitá a je pochopitelné, že se v tom člověk může ztratit. Dovolte mi proto trošku vaše informace doplnit a snad se mi podaří zmenšit vaše obavy.

Jelikož pokládáte několik otázek, dovolím si svoji odpověď pro přehlednost rozdělit do několika částí:

  • Posudek o invaliditě a odvolání

Píšete, že ještě nemáte rozhodnutí a zvažujete odvolání. Z toho usuzuji, že jste od posudkové služby zatím obdržela tzv. „posudek o zdravotním stavu“, v němž se dočtete, že posudkový lékař ohodnotil váš zdravotní stav poklesem schopnosti výdělečné činnosti, který odpovídá 2. stupni invalidity. Je-li tomu opravdu tak, nezbývá vám než vyčkat na zaslání rozhodnutí, které zpravidla přichází za 2-3 měsíce po vypracování posudku v závislosti na tom, kdy Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) vypočítá výši vašeho invalidního důchodu.

Po obdržení rozhodnutí máte právo do 30 dnů podat tzv. námitku. Opravným prostředkem v řízení o invalidních důchodech tedy není odvolání, ale námitka. Pokud byste v námitkovém řízení neuspěla, máte možnost obrátit se na soud s tzv. správní žalobou. Nejprve je však třeba využít podání námitky. Třicetidenní lhůta začíná běžet následující den po převzetí rozhodnutí na poště. Je-li rozhodnutí uloženo na poště delší čas, začíná lhůta běžet 10. dnem uložení na poště.

Sepsání námitky má svá specifika a je dobré ji pečlivě připravit. Přestože pracovníci ČSSZ poskytují velmi jednoduchý vzor (jednostránkový formulář), doporučuji nevyužít jej, ale poradit se s námi. Společně můžeme námitku zpracovat detailněji. Správně sepsaná námitka podložená konkrétními argumenty totiž mívá větší šanci na úspěch.

  • „Kvůli své diagnóze nemohu pracovat.“

Přiznám se, že se s tímto tvrzením setkávám poměrně často, dosud jsem se však nesetkala s nikým, kdo by měl tuto skutečnost uvedenou v posudku nebo v jakékoli lékařské zprávě. Pokud máte ve vašem posudku toto tvrzení skutečně uvedeno, je to určitě důvod pro podání námitky. Zvláště přihlédneme-li k tomu, že vám byl přiznán invalidní důchod 2. stupně, u kterého se výdělečná činnost předpokládá.

Na tomto místě je třeba říci, že NEEXISTUJE ŽÁDNÝ právní předpis, který by výdělečnou činnost k invalidnímu důchodu zakazoval. Při pobírání důchodu všech stupňů můžete pracovat, a to i na dobu neurčitou při uzavřené pracovní smlouvě podle zákoníku práce. Podle stávající právní úpravy není omezena ani výše výdělku.

Lidem v invalidním důchodu se doporučuje také podnikání, kdy si mohou upravit svůj pracovní režim tak, aby jim vyhovoval vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Možná je také dohoda o provedení práce (max. rozsah 300 hod./rok), dohoda o pracovní činnosti (max. rozsah 80 hod./měsíčně), ale i pracovní úvazky, lépe však zkrácené.

Ze zákona (č. 262/2006 Sb.) vyplývá povinnost zaměstnavatele poslat každého zaměstnance před nástupem do zaměstnání na vyšetření k lékaři tzv. preventivní závodní péče. Tento lékař si vyžádá zprávy od vašeho praktického lékaře, a protože zná pracovní pozice (a jejich náročnost) daného zaměstnavatele, je plně kompetentní k tomu, aby vypracoval zprávu, v níž musí být jasně uvedeno buď „schopna danou práci vykonávat“, nebo „není schopna“. Pokud bude ve zprávě uvedeno, že nejste schopna danou práci vykonávat (ze zdravotních důvodů), teprve pak máte doklad o tom, že pracovat nesmíte. Jedná se však o zprávu jen k dané pracovní pozici, jen pro tohoto zaměstnavatele. Je poměrně pochopitelné, že člověk s onemocněním páteře nesmí pracovat jako dělník na stavbě a nosit těžký stavební materiál. Ten stejný člověk však může vykonávat kancelářskou práci a programovat např. webové stránky.

Konkrétní předpis, který by upravoval podmínky, resp. počet hodin, výši příjmů nebo podmínky, za kterých může osoba invalidní ve 2. stupni pracovat, neexistuje. Žádné univerzální a obecné doporučení platné pro příjemce invalidních důchodů také není. Je totiž třeba si uvědomit, že každý člověk je jiný, každý invalidní důchodce má jiné potřeby, možnosti a omezení, ale také vzdělání, inteligenci a schopnosti. Někdo může pracovat na plný úvazek, jiný je rád, když vypomáhá jako dobrovolník na několik málo hodin týdně. Vše záleží na člověku.

Individuální potřeby by měl nejlépe posoudit posudkový (nebo ošetřující) lékař. Ani zpráva od lékaře však bohužel není zárukou toho, že v budoucnu nebude invalidní důchod odebrán nebo snížen. Tuto záruku však nemá ani invalidní důchodce, který nepracuje vůbec a jen „sedí doma“. A pokud k tomu už dojde, vypomáháme při využívání opravných prostředků. Ve své praxi tedy klientům doporučuji v případě, že mají zaměstnání, které jim vyhovuje, cítí se v něm dobře a mohou-li si je přizpůsobit tak, aby je neomezovalo po zdravotní stránce, udržet si ho. 

  • Pojištění pro poživatele invalidních důchodů II. stupně

Opět je třeba otázku pojištění trochu dovysvětlit. V ČR máme 3 druhy pojištění:

  1. nemocenské pojištění– z něho náleží výplata nemocenských dávek v době pracovní neschopnosti, ženy pečující o dítě z něho čerpají tzv. peněžitou pomoc v mateřství, dále se z něho vyplácí dávky ošetřovného pečujícím osobám apod.,
  2. zdravotní pojištění – to je v ČR povinné a hradí se z něj péče lékařů, léky, léčebné přípravky apod.,
  3. sociální pojištění– lidově „spoření na důchod“ – jedná se o starobní, invalidní, vdovský, sirotčí důchod.

Jako osoba invalidní ve 2. stupni jste ze zákona tzv. státním pojištěncem a stát za vás hradí zdravotní pojištění (vyplývá to ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Zdravotní pojištění tedy nemusíte hradit ani jakkoli řešit, nemůže vám na něm (od data přiznání invalidního důchodu) vzniknout dluh.

Nemáte však hrazeno nemocenské pojištění (viz výše). To byste si musela buď platit sama, nebo by je za vás musel hradit zaměstnavatel, což ale neplatí u všech typů smluv. Kupříkladu z dohody o provedení práce zaměstnavatel nemocenské pojištění nehradí. Před nástupem do zaměstnání je tedy dobré si takovou informaci ověřit (např. tady v naší poradně).

Co se týče sociálního pojištění, to by vás mělo určitě zajímat, a to pro případ, že by došlo ke zhoršení vašeho zdravotního stavu a vy byste chtěla požádat o vyšší stupeň invalidity. Jak již patrně víte, tak pro nárok na přiznání invalidního důchodu je třeba splňovat nejen zdravotní podmínky, ale také doložit dobu pojištění. Osobám invalidním ve 2. stupni invalidity není státem hrazeno sociální pojištění, proto je třeba, abyste pracovala (nejlépe na pracovní úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti), nebo byla v evidenci úřadu práce. Z doby evidence na úřadu práce se do starobního/invalidního důchodu však započítává jen část. Přestože obecné povědomí říká něco jiného, není možné si starobní ani invalidní důchod tzv. vyčekat na úřadě práce.

Jednou z možností je i hrazení jako samoplátce, tato varianta má však své limity. Z přiznaného invalidního důchodu totiž nebývá snadné dávat ještě část peněz stranou na úhradu pojištění. Tuto variantu tedy doporučuji promyslet a případně konzultovat na Okresní správě sociálního zabezpečení v místě vašeho bydliště.

  • Evidence osob invalidních na úřadu práce

Ve svém dotazu píšete, že vás na úřadu práce nechtěli zaevidovat. Domnívám se, že jste se buď vzájemně nepochopili, nebo vás chybně informovali. Jde o to, že invalidní osoby (ve všech stupních) mají právo být v evidenci úřadu práce. Úřad ještě rozlišuje „uchazeče o zaměstnání“ a „zájemce o zaměstnání", v žádném případě vás ale nesmí odmítnout. Otázkou pochopitelně zůstává přiznání podpory v nezaměstnanosti. Na tu máte nárok pouze v případě, že jste v posledních 2 letech odpracovala nejméně 12 měsíců (nemusí být v kuse). 

Pokud vás na úřadu práce nechtějí přijmout do evidence, doporučuji podat písemnou žádost, na kterou musí úřad práce vydat písemné rozhodnutí. Bude-li zamítavé, neváhejte se na nás obrátit, velmi rádi vám pomůžeme s vypracováním odvolání.

  • Posouzení nároku na invalidní důchod a podání námitky

Ve svém dotazu píšete, že zvažujete opravné prostředky a že nevíte, zda byste měla mít přiznán invalidní důchod 2. nebo 3. stupně. Ani odpověď na tuto otázku není jednoduchá.

Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje zákon č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění a vyhláška 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. To, zda Vám bude přiznán invalidní důchod, záleží na velikosti poklesu tzv. schopnosti výdělečné činnosti. Ta musí být nejméně 35 %, aby byla přiznána invalidita I. stupně. V následujících stupních jsou pak tyto hodnoty: 

  1. stupeň – 35-49 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti
  2. stupeň – 50-69 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti
  3. stupeň – 70 % a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti

Přiznání poklesu schopnosti výdělečné činnosti je závislé na zdravotním stavu, resp. posouzení daného žadatele. Posudkový lékař vždy vychází ze zprávy odborných lékařů a také z osobního posouzení žadatele před posudkovou komisí. Při určování počtu procent je však posudkový lékař limitován vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Abyste si tuto vyhlášku uměla představit, jedná se o jakýsi výčet nejrůznějších nemocí a vad s tím, že u každého zdravotního omezení je stanovený počet procent. Podle tohoto přehledu pak posudkový lékař postupuje a procenta přiznává.

Má-li žadatel více zdravotních omezení, jejich procenta se nesčítají. Posudkový lékař vybere pouze 2 nejzávažnější. U prvního přizná procenta dle rozmezí uvedeného ve vyhlášce, druhý handicap může „ocenit“ max. 10 %. Výsledný počet procent je tedy součtem těchto dvou čísel. Stejným způsobem může ohodnotit zdravotní stav žadatele o důchod jako velmi dobrý (např. dobře kompenzovaný léky nebo vhodnou pomůckou) a může až 10 % odečíst. Vždy tedy počítejte, že procentuální rozmezí z vyhlášky muže být plus nebo mínus 10 %.

Chcete-li vědět, jak byl váš zdravotní stav posouzen, nahlédněte do posudku o invaliditě na konec, kde najdete „posudkový závěr“. Zde by mělo být uvedeno „… zdravotní stav odpovídá kapitole č…. položce č…. písm. vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.“ Podle kapitoly a čísla položky si pak můžete vyhledat konkrétní diagnózu a její procentní ohodnocení. Poměrně snadno tak zjistíte, zda popis ve vyhlášce odpovídá vašemu zdravotnímu stavu. Pokud ne, je na místě podat námitky.

Pokud by byl pro vás posudek nesrozumitelný nebo se vám nedařilo vyhledat příslušné onemocnění/vadu, pošlete nám scan nebo foto posudku o invaliditě, rádi vám pomůžeme se v něm zorientovat.

Omlouvám se, že jsem vás zahltila takovým množstvím informací. Přestože jsem se snažila o stručnost, otázky, které jste položila, si žádaly podrobnějšího vysvětlení. Jedná se totiž o poměrně složitou problematiku. Bude-li vám i nadále cokoli nejasného nebo vás napadnou další otázky, neváhejte se na nás znovu obrátit.

S pozdravem

Mgr. Jitka Vrchotová, DiS.

dle právního stavu ke dni 27. 11. 2018