Dotaz
Mám na vás dotaz ohledně zabezpečení stravy ze strany pečovatelek. Jedná se o klienta terénní sociální služby, který byl posudkovým lékařem posouzen jako osoba závislá na pomoci ve 3. stupni (tj. těžká závislost). Potřebuje asistenci při naplňování všech základních potřeb, nezvládá péči o domácnost ani přípravu jídla. Bohužel nemá žádnou blízkou osobu, která by mu v tomto směru mohla pomoci.
Je velmi vážně nemocný a trpí řadou potravinových alergií, potřebuje proto speciální stravu. Jídlo běžně rozvážené z restaurací a různých jídelen pro něj není vhodné, problém představují i polotovary a předpřipravená jídla. Nutností se tak stává domácí vaření a pečlivé hlídání surovin, ze kterých se jídlo připravuje.
Po nějakou dobu nebylo vaření v domácnosti klienta problém. Pečovatelka, která mu vařila, s tím však přestala, respektive odmítá připravovat vařená jídla a klientovi nabízí jen zeleninový salát. Argumentuje tím, že klient musí u vaření asistovat, tedy vstát z postele a jít do kuchyně, zapnout sporák, umýt zeleninu apod. Klient ale nic takového vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nesvede.
Pečovatelská služba (PS) uvádí, že pokud mají pečovatelé vařit, je opravdu nutná aktivní účast klienta. Pokud toho však není schopen, vymyslí se náhradní řešení. Jako alternativu PS zmiňuje například ohřev zmraženého jídla, které však musí někdo předem připravit, nebo namazání pečiva, které klient jíst nemůže. Jde tedy o nevyhovující řešení.
Jak takovou situaci řešit? Jak se bránit? Jsou terénní služby v takových případech povinné klientovi jím požadované jídlo zabezpečit? A pokud ne, existuje nějaká jiná možnost, jak plnohodnotnou stravu zajistit?
Odpověď
Pojďme si nejprve říct nějaká obecná fakta. Každý klient si vybírá službu podle svých možností a schopností. Pokud zůstává v domácím prostředí, nejčastěji potřebuje buď asistenční službu (tady je vyžadována vyšší aktivita ze strany klienta), nebo pečovatelskou službu (u této služby se očekává vysoká závislost na pomoci).
Ve svém dotazu uvádíte, že s klientem spolupracuje pečovatelská služba, z chování pečovatelky mám ale obavu, zda nemá služba spíš asistenční charakter. Ve své odpovědi se nicméně zaměřím na to, jaké jsou povinnosti ze strany pečovatelských služeb.
Každý klient uzavírá s jím vybranou službou smlouvu, jejíž podmínky má daná služba povinnost dodržovat. Společně potom plánují a vyhodnocují způsoby poskytování péče. Klient by měl být také poučen o svém právu stěžovat si, a to nejen pečovatelce, ale i jejímu nadřízenému nebo vedoucímu služby. Pokud nikdo nereaguje nebo se stížnost neřeší, může se klient obrátit na sociální odbor krajského úřadu, podat podnět na Inspekci sociálních služeb, případně na úřad ombudsmana. S obhajobou jeho práv může pomoci také Liga lidských práv nebo sociální odbor obce.
Pokud jde přímo o stravu, pak bez ohledu na to, jakou dietu má klient předepsanou, nebo zda se určitým způsobem stravuje z vlastního rozhodnutí, pečovatelka (poskytuje-li opravdu pečovatelské služby) nemá právo nic z toho hodnotit ani určovat. Její povinností je připravit a uvařit vhodné jídlo podle požadavků klienta, což vyplývá ze zákona č. 108/2006 Sb., který v § 40 vymezuje základní povinnosti pečovatelské služby. Podrobnější informace najdete také v § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb.
Není tedy podstatné, zda se klientovi ohřívá polotovar, maže chléb s máslem nebo se vaří. Pečovatelka je povinna připravit takové jídlo, které požaduje klient. Ten sice nemá být „přepečováván“, to znamená, že pokud je schopen se do přípravy jídla zapojit, má se na tom maximálně podílet, pokud je ale nemohoucí, nemůže si pečovatelka takovou podmínku klást.
Pokud však klient požaduje jídlo opravdu složité na přípravu, nemusí být ve schopnostech pečovatelky takový požadavek splnit. Pokud ale pečovatelka umí jen českou kuchyni (příp. studenou a žádnou jinou) a skladbu jídla určuje pouze ona, je to rozhodně špatně a dochází k zásadnímu nerespektování individuality člověka. V takovém případě bych využila možnosti stížnosti, o které jsem se zmiňovala výše.
Chápu, že klient není informován o tom, která pečovatelka k němu zrovna přijde a zda vůbec umí vařit, na konkrétní osobu, která nemá požadované kvality, si však může stěžovat. V tomto případě se navíc jedná o klienta, který potřebuje pomoc a který je odkázaný na pečovatelskou službu v okolí. A pokud je slabý, zpravidla si ani nevymůže svá práva, proto doporučuji spolupráci s úřady.
Zvážila bych také domluvu s jinou osobou v klientově okolí (třeba sousedku), která by mu byla ochotná za úplatu požadované jídlo uvařit. Klient by tak od pečovatelské služby odebíral méně péče, protože by mu již neposkytovali službu přípravy stravy.
Na závěr už jen shrnu, že pokud klient opravdu využívá pečovatelskou službu, pak se v případě, kdy pečovatelka odmítá klientovi vařit, jedná o vážné pochybení ve výkonu služby.
Pěkný den.
Mgr. Radka Pešlová
dle právního stavu ke dni 21. 11. 2018