Články

Zajímá Vás, co se okolo děje? Přečtěte si naše zprávy a postřehy k dění.

Jak se pečujícím počítá důchod?

10. prosince 2018

Pečující osoby mívají obavy, z čeho se jim bude počítat důchod. Nejde o úplně snadné vysvětlení, ale Mgr. Radka Pešlová se pokusí situaci přiblížit a nasměrovat Vás. Přinášíme aktualizovaný text platný i pro rok 2019.

Každý budoucí důchodce musí pro nárok na důchod splnit nutnou dobu pojištění. Nyní pominu invalidní a pozůstalostní důchody (pro jejich výraznou specifičnost) a budu se věnovat pouze starobnímu důchodu. Vysvětlení je zobecněné, a pokud bych se zabývala specifickými případy, pak by se popis velmi komplikoval. Konkrétněji doporučuji řešit vše s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

Obecně, kdo půjde do důchodu v roce:

  • 2014 musí mít dobu pojištění: 30 let
  • 2015: 31 let
  • 2016: 32 let
  • 2017: 33 let
  • 2018: 34 let
  • 2019 a dále: 35 let

Člověk je pojištěný vždy, když pracuje a odvádí se v daném období sociální pojištění (např. pracovní smlouva a DPČ nad 2 500 Kč měsíčně/od r. 2019 3 000 Kč, DPP nad 10 000 Kč měsíčně, podnikání na hlavní činnost). Částka, ze které se odvádí pojištění, je částkou, která se počítá do důchodu (tzv. vyměřovací základ).

Pokud byste chtěli zjistit přehled Vaší odpracované doby – požádejte písemně o informativní osobní list důchodového pojištění (bezplatně na adrese: České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5). Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu, na kterou bude informativní osobní list zaslán. ČSSZ posílá na Vaši žádost 1x ročně zdarma (do 90 dnů).

Žádost k vyplnění naleznete zde: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/122A1572-94DE-41A5-8612-00AA58A1D8AE/0/ZOLDP_tisk.pdf  

Pokud člověk nepracuje, pak se některé činnosti započítávají jako doba pojištění (tedy skoro jako by je odpracoval). Nejčastější doby (více naleznete zde: https://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/nahradni-doba-pojisteni.htm):

  • 80 % doby (tedy místo roku v níže uvedených případech budete mít do důchodu „odpracováno“ jen 9,6 měsíce):
    • vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci (v celém rozsahu, kdykoliv během života).
    • v rozsahu nejvýše tří let po dobu, po kterou se podpora nevyplácí s tím, že v období před dosažením 55 let věku se tato doba započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku (za období od 18 – 55 roku!!!). Tato doba tří let (jednoho roku) se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Nelze tedy vyčekat důchod na úřadu práce, protože se celá doba evidence nepočítá jako odpracovaná!!
    • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plného invalidního) z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Pozor pobírání ID I. a II. stupně není do důchodu vůbec zohledňováno!
    • kdy jste byli jako osoba se zdravotním postižením zařazeni v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost
    • civilní služba, získaná po 1. 1. 1996
  • 100 % doby:
    • dobrovolné pojištění (nepracujete, nic neděláte, jen si platíte pojištění, které jinak není povinnost platit)
    • vojenská služba v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě (ti to mají jako zaměstnání).
    • péče o dítě ve věku do 4 let (od narození dítěte)
    • péče o bezmocnou či závislou osobu (více vysvětlím dále)
    • doba pobírání nemocenských dávek
    • studium do roku 2010 (prvních šest let po 18 roce věku). Po roce 2010 se do starobního důchodu studium nepočítá.
    • dobrovolnická činnost v rozsahu alespoň 20 hod. týdně

Za každý rok zaměstnání nebo podnikání od roku 1986, ze kterého se platilo sociální pojištění, si napíšete příjem. Tyhle příjmy se ještě pronásobí nárůstovým koeficientem (částka, která starý příjem zvětší, aby jej bylo možné přirovnat k dnešním příjmům). Tedy např. v roce 1990 jste ročně vydělali 24 000 Kč (protože byly malé průměrné mzdy), ale díky koeficientu nárůstu pro rok 1990 bude z 24 000 Kč najednou 238 816,8 Kč (24 000 Kč x koef. 9,9507). Pro dopřesnění – každý rok má jiný koeficient (koeficienty platné v každém konkrétním roce naleznete ve sloupci „Koeficient nárůstu VVZ“ zde: https://www.mpsv.cz/files/clanky/3200/Duchodova_kalkulacka_180925.xlsx)

Příjmy, které jste získali před rokem 1986, se nezapočítávají (jenom registrujeme tyto dny jako odpracované).

Př. pracujete od roku 1983 do 2019. Tedy odpracovali jste 36 let. Jdete nyní do důchodu – tedy v roce 2019 (musíte mít odpracováno 35 let, což máte). Kdy máte možnost odejít do důchodu, zjistíte tady: https://www.mpsv.cz/files/clanky/3200/Duchodova_kalkulacka_180925.xlsx. V této tabulce zjistíte Váš důchodový věk.

Od roku 1983 do 2018 si spočítáte příjmy, které jste měli (ověřili jste si je v informativním listu) a každý rok násobíte koeficientem nárůstu (tabulku pro přepočet příjmů krát koeficienty nárůstu naleznete zde: https://www.mpsv.cz/files/clanky/3200/Duchodova_kalkulacka_180925.xlsx).

Všechny upravené příjmy byste pak (velmi zjednodušeně) vydělili 432 (tj. 36 let x 12 měsíců), abyste zjistit Váš měsíční průměr.

Pokud byste např. vydělali (po valorizaci) 8 000 000 Kč za celých 36 let, tak z toho uděláte měsíční částku 18 518 Kč (8 000 000 Kč / 432).

Tato částka se následně redukuje:

  • do částky 14 388 Kč vezmete celých 100 % 14 388 Kč
  • z částky přesahující 14 388 Kč (maximálně však do výše do 130 796 Kč; nad tuto částku se k výdělku už nepřihlíží) vezmete 26 %    ze 4 130 Kč je 26 % 1 074 Kč

Základ pro výpočet důchodu je 14 388 Kč (100 %)  + 1 074 Kč (26 %) = 15 462 Kč.

Za každý odpracovaný rok z této částky dostanete 1,5 %. V našem případě máte odpracováno (pojištěno) 36 let, tj. 54 % (36 let x 1,5 %). Takže dostanete 54 % z částky 15 462 Kč = 8 349 Kč.

Ze zákona má pak každý důchodce nárok ještě na 3 270 Kč jako na základní výměru, která se neposuzuje podle odpracovaných roků – je prostě pro každého, kdo má nárok.

Takže důchod bude 11 619 Kč (8 349 Kč + 3 270 Kč).

Potud by to asi snad mělo být pochopitelné, ale co když jste celých 36 let nepracovali, ale třeba pečovali....

Když není stále jen práce

Doby, které nepracujete (neodvádí se sociální pojištění) často nenahrazujeme příjmem (i když se jim říká náhradní). Prostě je vyloučíme.

Např. z 36 let jste pracovali 32 let a vydělali si za tuto dobu 8 000 000 Kč. K tomu jste byli ještě 4 roky doma s dítětem (nebo postiženou osobou).

Výpočet důchodu by pak v tom případě mohl vypadat:

  • 8 000 000 Kč / 432 (36 let x 12 měsíců) = 18 518 Kč. To je ale špatně. Za 4 roky péče se nedávají žádné peníze (i když jste třeba měli peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek – ty se nepočítají – neodvádí se z nich sociální pojištění), takže je potřeba udělat:
  • 8 000 000 Kč / 384 (32 let x 12 měsíců) = 20 833 Kč. Tedy dělíme jen skutečně odpracovanými roky, abychom nerozmělňovali průměr. Tento průměr redukujeme a pak za každý odpracovaný rok dostaneme 1,5 %. Do odpracovaných let ale už počítáme, jak práci, tak péči (tedy 32 let práce + 4 roky péče o dítě, tj. 36 let). Péče se tedy sice nepočítá do průměru, ale do odpracované doby ano.

Stejně by se postupovalo i v případě, že pečujete o postiženou osobu. Péče o postiženou osobu se ale neuznává vždy.

Postižení opečovávané osoby v průběhu času. Co započítáváme:

Od roku 2007

  • osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
  • nebo o osobu ve věku nad 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

Pokud nejde o osobu blízkou, vyžaduje se, aby spolu žili v domácnosti.

Do 31. 12. 2006 byla náhradní dobou doba:

  • péče o dítě ve věku do 18 let dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči (pro hodnocení této doby jako doby náhradní se nevyžadoval výkon této péče na území České republiky),
  • doba osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,
  • doba osobní péče o částečně bezmocnou osobu starší 80 let.

U osob, které nejsou osobami blízkými je podmínka, že pečující osoba žila s bezmocnou osobou v domácnosti (tedy kdy šlo o trvalé soužití, v rámci něhož byly společně uhrazovány náklady na jejich potřeby).

Do 30. 6. 2001 byla náhradní dobou pojištění pouze doba:

  • péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu
  • nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let.

Za osoby blízké se považují manželé, příbuzní v řadě přímé (rodiče, prarodiče, děti, vnuci), sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoli z manželů.

Doba péče o osobu závislou (ve stupni II, III nebo IV, popř. osobu mladší 10 let ve stupni I), péče o osobu bezmocnou (převážně, úplně nebo částečně, je-li starší 80 let) a o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let se prokazuje rozhodnutím okresní /Pražské, Městské/ správy sociálního zabezpečení.

Rozhodnutí se vydává na základě návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče (toto se sepisuje na správě sociálního zabezpečení v době podání žádosti o váš důchod).

Do 30. 6. 2007 se podávala přihláška k účasti na pojištění (přihláška se podávala nejpozději ve lhůtě dvou let od skončení péče, přičemž promeškání této lhůty mělo prekluzívní účinky) a dále se podával (ve dvouleté pořádkové lhůtě) návrh na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče.

Od 1. 7. 2007 se podává pouze návrh na zahájení řízení (dojděte na svoji OSSZ/PSSZMSSZ). Uplatnění návrhu je od tohoto data rovněž spojeno se závaznou lhůtou dvou let, plynoucí od skončení péče. Vezměte s sebou:

  • doklad prokazující totožnost žadatele,
  • doklad prokazující totožnost bezmocné či závislé osoby,
  • doklad od Obce s rozšířenou působností nebo od Krajské pobočky úřadu práce o době péče (a výši přiznaného příspěvku na péči),
  • doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k bezmocné či závislé osobě.

Tiskopis naleznete zde:

Podpůrná čestná prohlášení:

Tiskopisy Vám ale budou poskytnuty s informacemi i na příslušné správě sociálního zabezpečení.

Co se ale děje, když k pečování aspoň trošku pracujete?

 Máte na výběr z těchto možností:

  1. Pokud pečujete za celý život do 15 let
    1. jen pečujete – doba se vylučuje (viz poslední příklad 32 let a 4 roky péče)
    2. pečujete a pracujete
      1. můžete si vybrat, zda chcete celou dobu péče vyloučit (viz poslední příklad 32 let a 4 roky péče); v tomto případě ale do příjmů nepočítáte ani příjem za tyto čtyři roky
      2. nebo se nic nevyloučí a započte se i příjem jako byste nepečovali, ale jen pracovali (viz první příklad 36 let)
  2. Pokud pečujete za celý život (i třebas o více osob v různém období) nad 15 let
    1. jen pečujete – doba se vylučuje
    2. pečujete a pracujete – započtou se Vaše příjmy z práce a za péči si připočtete do roku 2007 za každý rok péče jako byste vydělali 96 000 Kč (ty se pronásobí nárůstovým koeficientem také) a od roku 2007 vždy částku za pobíraný příspěvek na péči (pokud pečujete o více osob, pak se příspěvky sčítají), který se zase v každém roce pronásobíte koef. nárůstu
      1. v tomto případě ale vyplňujete ještě prohlášení o rozsahu a obsahu pracovního úvazku (dokládáte pracovní smlouvy), o péči, kterou jste vykonávali, aby bylo zřejmé, že převažovala osobní péče nad prací (nejde totiž započíst jen půl péče, ale započítává se celá a jen jedné osobě, která převážně pečovala).

Kombinovaná péče

  • pečuje Vás více osob
    • započítává se jen hlavní osobě, která převážně pečovala a to v plném rozsahu.
  • pečujete současně se sociální službou
    • započítává se jen, když hlavní péči vykonáváte Vy a sociální služba je jen vedlejší, pak zase pokud pečujete převážně, je zápočet proveden Vám.
  • pečujete s asistentem sociálních služeb (např. soused, kamarád)
    • musíte být hlavní převážně pečující osoba, aby se Vám mohla péče počítat.

Příklady

Pod odkazem Náhradní doba pojištění 2019 - příklady.docx najdete názorné příklady pro možnosti, které mohou nastat:

  1. jen péče a současně není práce
  2. péče a současně práce
    1. péče trvá déle než 15 let
    2. péče je za celý život kratší, než 15 let

Autor textu: Mgr. Radka Pešlová