Pečuj doma

Příhlášení uživatele

Sledujte nás i na Facebooku!

Bezplatná poradenská linka

Pečuj doma: 

800 915 915

Noviny Pečuj doma

Přečtěte si
Noviny Pečuj doma.

Pokyny pro začínající pečovatele

Z hodnocení kurzů:

„...Struktura, program, vedení, náročnost, vybavení, erudice lektorů, splňovaly veškeré atributy pro akci, jež měla neoddiskutovatelný přínos pro všechny účastníky. Atmosféra, ve které kurz probíhal, měla velmi blízko k setkání přátel. Vaše počínání mi dává smysl a věřím, že se najde příležitost setkat se při realizaci dalších akcí.“

Jak porozumět emocím starých lidí

1. 12. 2017

Poslyšte příběh, jež se stal nedávno v zahradě domova seniorů v Jeruzalémě. Na lavičce tam sedávala 95letá dáma, emeritní docentka psychologie na Hebrejské universitě. Do onoho poměrně luxusního zařízení přišla dobrovolně, nicméně v důsledku poznané nutnosti. Doma se o ni neměl kdo starat. Děti měly jiné starosti…

Od příchodu do onoho ústavu po řadu týdnů nepromluvila. Zjevně rozuměla, chovala se nenápadně, zvládla sebeobsluhu, leč nemluvila. Do domova dochází mladá psycholožka – mimochodem mimo své židovství „češka rodu moravského“– společně s retrívrem jménem Rast. Ti tři se potkali v zmíněné zahradě. Paní docentka upřela na psa pronikavý pohled a pravila: „Animus“.

 

Animus podle C. G. Junga

Animus je dle Junga nositelem mužské psychiky. Má vztah k Animě – reprezentující ženský protějšek muže.

Jsou to archetypy – pravzory, vrozené ideje. Mohou pomoci pochopit vliv vlastního nevědomí. Ovlivňují proces hledání smyslu a naplnění života. Nereprezentují sexualitu.

Anima je oduševnělou bytostí, jejímž charakteristickým rysem je neklid, měňavost, tvořivá síla, a především pramen možnosti vztahu citového. Animus – protějšek ženy nabízí paralelní mužské rysy (bezcitnost, racionalitu, moc). Harmonie mezi zmíněnými archetypy umožňuje citové vztahy

„Podle sebe nelze soudit tebe“. Projekce animy (anima), tj. očekávání stejného vnímání a chování, může vyvolat mnohé problémy. Inu jeden je z Marsu a druhý z Venuše.

 

Zpět do zahrady jeruzalémské

Rast zavrtěl ocasem, psycholožka jménem Ruth se na starší kolegyni mile usmála a povídá: Paní docentko, vím, že jste o Jungově psychologii hodně publikovala i přednášela.

Stará dáma úsměv opětovala. Pokývala hlavou a rozhovořila se. Zhruba hodinu si pak povídaly. Namátkou o osudech psychoanalýzy, příčinách roztržky mezi S. Freudem a Jungem, o ženách, jež nebyly jen pacientky… Ptal jsem se Ruth, jaké to bylo. Opáčila: „Výborné, paní byla naprosto in a já se od ní ledacos dozvěděla. Jen jsem místy měla dojem, že mne zkouší.“

Po hodině přišel pečovatel a nabídl paní docentce meloun. Zmlkla – kouzlo bylo přerušeno. Mlčí dál s výjimkou návštěv psycholožky. Povídají si – o čem jiném než o psychoanalýze.

 

Nahlédnutí do materiálů OSN

Podle OSN patří mezi nezbytné předpoklady přijatelného stáří následující:

  • dostatek autonomie ve smyslu svébytnosti
  • zachování a rozvíjení důstojnosti jedince
  • seberealizace, jež umožňuje prožívat pocit smysluplnosti a užitečnosti pro druhé lidi
  • dostatečné materiální zabezpečení umožňující v rámci možností kompenzovat omezení, jež stáří přináší.
  • Na závěr leč v první řadě je zdůrazněna důležitost pocitu zdraví. To samozřejmě nemůže být dokonalé. Mělo by být na úrovni, jež přinejmenším umožní výše uvedené ostatní předpoklady.

 

Z domácích pramenů cituji podobný výčet nazvaný

„Čtyři části koláče“

Základní potřeby seniorů lze prezentovat jako koláč ve formě kruhu. JE MOŽNÉ JEJ ROZDĚLIT NA ČTYŘI DÍLY, leč není to ono. Rozdělené okorají. Lépe je pokud drží koláč pohromadě. Působí celistvě a chuť jednotlivých ingrediencí se propojuje a doplňuje. Patří sem:

  • Biologické potřeby – zdraví a tudíž i alespoň relativní psychická pohoda
  • Psychologické potřeby – přiměřené podněty odstraňující nudu a pocity vyřazení. Stejně tak i přiměřená míra odpočinku. Nedostatek obého vede k rozladám, depresím, neurózám a pocitům psychického vyhoření.
  • Sociální potřeby – „nedobře je člověku samotnému“ a sami můžeme žel být mezi lidmi, někdy i ve vlastní rodině. Optimální je, pokud s věkem je přirozený úbytek „starých“ kontaktů nahrazován alespoň z části kontakty novými.
  • Spirituální potřeby – mít někoho opravdu blízkého, cítit jeho zájem, moci od něj nejen brát ale i dávat, mít pocit užitečnosti a potřebnosti. Navíc umění přijmout sebe sama i vlastní životní příběh.

 

Silná trojka“ podle R. M. Ryana a E. Deciho

Výše zmínění američtí psychologové, mimochodem zastánci tzv. krátké terapie zaměřené na řešení problémů, jsou struční a snad i rázní ve vymezení základních sociálních potřeb a tudíž i předpokladů pro spokojený život seniorů. Zásadní je:

  1. Autonomie: ve smyslu vědomí své individuality, odlišnosti od ostatních a jisté nezávislosti odolávající manipulacím. Pěkně to ilustruje výrok jiného amerického psychoterapeuta Frederica Perlse: „Já jsem já a ty jsi ty. Já dělám svou věc a ty děláš tvou věc. Když se někdy setkáme, je to krásné. Když se nesetkáme, nedá se nic dělat...“
  2. Kompetence: Možnost ovlivnit svůj život, využívat možností, jež mám. Nerezignovat předem s konstatováním typu „proti věku není léku“. Patří sem i určitá míra vlivu na své okolí.
  3. Potřeba být druhými lidmi respektován: Tj. přijímán ve své svébytnosti a přitom jim nebýt na obtíž.

 

Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde:

Klasickou či spíše ortodoxní psychoanalýzu do ČSR přivezl na počátku dvacátých let minulého století Ukrajinec prchající před bolševiky MUDr. Bohodar Dosužkov. Byl přímým žákem Sigmunda Freuda a celý, dlouhý život – mnohdy pro nepřízeň mocných tajně – psychoanalýzu vyučoval. Ovládal šest jazyků, nejméně z nich češtinu. Zažil jsem ho jako starého pána na jakémsi psychologickém kolokviu. Nevím již, oč se tam kolegové a kolegyně přeli. Ve vzpomínkách ale živě vidím pana doktora s dlouhým, bílým, málem biblickým vousem. Slyším ho skoro jako dnes. Hovoří česky s výrazným ruským přízvukem:

„No panové, já vas posloucham a divim se. Co vy to tady povídáte. Už papa Freud nás přece všechny účil, že máme dvě entity. Entitu libido a entitu destrudo. A co se stáne, když libído není uspokojeno? No přéce triumfuje destrudo!“

Podotýkám, že vnímání tzv. libida jako pouhé touhy po sexuálním uspokojení je velmi zjednodušující. Lze je chápat jako touhu po dosažení libosti.

 

Vnímání emocí starých lidí

Výčet možných úhlů pohledu může leckdy připomínat uvedenou citaci F. Perlse. Ve snaze po jednoduchosti bych seniorské emoce chápal jako důsledek míry (ne)uspokojení výše popsaných požadavků. Někdo dává důraz na jedno, jiný na druhé. Někdo se projevuje takticky, někdo netakticky. Někdo emocemi přetéká. Jsou i tací, co předstírají, že emoce ani nemají. Pokud nejsou nezbytné požadavky uspokojeny, bývají emoce především voláním o pomoc.

V popisu setkání s paní docentkou nacházím její touhu po autonomii, důstojnosti, seberealizaci, užitečnosti, přiměřených podnětech, respektu, využití svých schopností. Možná sdělení, že materiální zabezpečení samo nestačí.

A její mlčení? Ticho sděluje mj. „nemám slov...“

Tomáš Novák

 

Děkujeme našim partnerům

 

 OPZ

 

  

 

MPSVJihomoravský kraj  Brno

 

 Hartmann

NAZEV WEBU
Diakonie ČCE Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecky kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsky kraj Středočeský kraj Praha