Pečuj doma

Příhlášení uživatele

Sledujte nás i na Facebooku!

Bezplatná poradenská linka

Pečuj doma: 

800 915 915

Noviny Pečuj doma

Přečtěte si
Noviny Pečuj doma.

Pokyny pro začínající pečovatele

Z hodnocení kurzů:

„...Struktura, program, vedení, náročnost, vybavení, erudice lektorů, splňovaly veškeré atributy pro akci, jež měla neoddiskutovatelný přínos pro všechny účastníky. Atmosféra, ve které kurz probíhal, měla velmi blízko k setkání přátel. Vaše počínání mi dává smysl a věřím, že se najde příležitost setkat se při realizaci dalších akcí.“

J. Šiklová: K čemu je dobré hrát si s vnukem

28. 12. 2017

Češtině obvykle rozumíme, ale občas mají stejná slova pro nás trochu odlišný obsah. Toto si „našinec“ uvědomí buď v rozhovoru s cizincem, kterému se snaží vysvětlit, že pouhý překlad slova nalezený ve slovníku na prvním místě není zcela přesný. Nebo to poznáváme v rozhovorech třeba s dítětem, které určité slovo zredukuje na jednu jedinou situaci. Nedávno jsem si to uvědomila v „rozhovoru“ se svým nejmladším vnukem, který mně sdělil, že medvídek je nemocný, a tak jsme ho společně uložili do postýlky. Když jsem mu ho pomohla přikrýt dečkou, řekla jsem „tak a teď o něho musíš pečovat“.

Když jsou někomu čtyři roky, tak čas běží pomalu a musí se mu dávat občas podněty k činnosti. Málem bych řekla k aktivitám. Tak jsem toho malého požádala, aby mně pomohl uklidit nádobí a upozornila ho, že na jeden hrneček musí být zvláště opatrný, protože si do něj tatínek dává rád kafe po obědě. „Tak o něj musíš pečovat, aby se nerozbil.“

A skončilo to tak, že málem jsem ten hrneček rozbila sama… Protože jsem si na něj skoro sedla. Byl totiž pečlivě přikrytý pod dekou. Tak jsem si uvědomila, že slovo pečovat může sotva čtyřleté dítě redukovat na uložení do postele. Když jsem pochopila chybu, pramenící ze stejného slova, ale z jiného smyslu, zamyslela jsem se nad pojmem pečovat o někoho či o něco sama. Není to jen někoho nebo něco přikrýt, ale jednat tak, aby ten člověk se měl či cítil dobře a zachoval si ty činnosti, které ještě dělat může a které ho těší.

A tak většina z nás asi rozlišuje, že jsou různé druhy péče, že je rozdíl mezi péčí lékařskou, zdravotní, péčí mateřskou či rodičovskou, ale i mezi péčí domácí, institucionální, ústavní, individuální nebo kolektivní, celospolečenskou či komunitní. Jednotlivé péče se nevylučují, naopak měly by se doplňovat. Například péče domácí o nemocného či nějak postiženého člověka by měla být kombinací této péče s péčí lékařskou a samozřejmě i se sociální podporou, což je zase něco zcela jiného. Poskytovat jedno bez druhého je sice možné, ale není to účinné, ba ani vhodné. Neboť k čemu jsou mně peníze, když nemám v okolí nikoho, kdo by mně za ně – nemohu-li třeba chodit – šel něco koupit a připravil mi to k jídlu. A zase zcela odlišná je péče preventivní, poskytovaná jedinci či více lidem, kteří vlastně v tom kterém momentě ji ani ještě nepotřebují, a proto často ani nechápou, proč se za ni vydávají peníze celé společnosti. Výroky „Proč se to má platit, já jsem to nikdy sám nepotřeboval, ať ti lidé nepijí a pak bude pokoj,“ známe všichni a občas je i sami říkáme: „Nikdy jsem nebyl na léčení v lázních, tak proč tam ti ostatní jezdí a proč mám na to přispívat ze svých daní?“ Ve výčtu různých druhů péče bych mohla pokračovat. Tak jen namátkou: Lázeňská péče, nebo péče o drogové závislé, o alkoholiky, o lidi, kteří si pitím zničili játra, o ty, kteří riskantními sporty, které přeci nemuseli dělat, se trvale poškodili. A to již vůbec neuvádím péči „nápravnou“, což je jiný termín pro lidi, kteří jsou za své zločiny či přestupky ve vězení či v jiném obdobném zařízení. Kdyby je rodiče dobře vychovávali, tak se tam přece nedostali. Tím se nepřímo celá škála různých druhů péčí rozšíří o péči po propuštění, o péči v dětství či dospívání, je třeba mluvit i o péči duchovní neboli „pastýřské“, poskytované kněžími různých denominací, či péči psychologické, psychiatrické, včetně rehabilitační. A dostaneme se až k známému SOS, což již není dnes jen to původní volání Spaste naše duše (Save Our Souls), ale zevšeobecněně zachraňte, pomozte, léčete ty, kteří jsou ještě léčitelní, které je možné vyvézt z prostředí, které je poškozuje či významně znevýhodňuje pro další život. Společnost o ně má pečovat i proto, aby se později, třeba v dospělosti, nestali pro ni přítěží. Takováto péče může být individuální, nebo i kolektivní, institucionální, poskytovaná všem, kteří o to požádají, nebo jen těm, které k tomu, dle nějakých kritérií, vybereme.

Mnozí z nás znají i péči tzv. paliativní, neboli útěšnou, která sice není přímou pomocí a „zlámanou nohu“ nenapraví, ale přinese člověku určitou útěchu, úlevu. Do tohoto druhu patří i péče respitní. Je to odvozeno od latinského slovesa respiracio, vydechování, oddechování, tedy jakési poskytnutí času na odpočinek, třeba od příliš intenzivní péče o někoho blízkého.

Určitě bych mohla ve vysvětlování pojmu péče pokračovat. Při hraní s dítětem jsem si celou tuto škálu různých druhů péčí, individuálních, rodinných, společenských sama uvědomila. Uvědomila jsem si rozmanitost druhů péče - samozřejmě že jsem to věděla i předem, ale jsou momenty, kdy to najednou doslova vystoupí z každodenní skutečnosti. A všechny tyto druhy péče je možné poskytovat i v domácím prostředí.

Vida, k čemu je dobré hrát si s malými dětmi na něco, co je docela běžné či jiným slovem banální. Sama péče není banální – je rozmanitá, široká a dává uspokojení i tomu, kdo ji poskytuje.

Jiřina Šiklová

Děkujeme našim partnerům

 

 OPZ

 

  

 

MPSVJihomoravský kraj  Brno

 

 Hartmann

NAZEV WEBU
Diakonie ČCE Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecky kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsky kraj Středočeský kraj Praha