Pečuj doma

Příhlášení uživatele

Sledujte nás i na Facebooku!

Bezplatná poradenská linka

Pečuj doma: 

800 915 915

Noviny Pečuj doma

Přečtěte si
Noviny Pečuj doma.

Pokyny pro začínající pečovatele

Z hodnocení kurzů:

„...Struktura, program, vedení, náročnost, vybavení, erudice lektorů, splňovaly veškeré atributy pro akci, jež měla neoddiskutovatelný přínos pro všechny účastníky. Atmosféra, ve které kurz probíhal, měla velmi blízko k setkání přátel. Vaše počínání mi dává smysl a věřím, že se najde příležitost setkat se při realizaci dalších akcí.“

Cítí se jako malé dítě

13. 7. 2017

Inkontinence zásadním způsobem ovlivňuje nejen tu fyzickou, ale i psychickou a sociální kvalitu života jak nemocného, tak těch, kteří o něho pečují. Ztratit kontrolu nad svým vylučováním moči s sebou přináší pocity méněcennosti a sníženého sebehodnocení.

Z těchto důvodů se člověk stydí a obává o počínajícím nekontrolovatelném úniku moči hovořit nejen se svou rodinou, ale i s ošetřujícím lékařem. Ne každý inkontinentní trpí současně demencí. Pocit strachu a zahanbení, že jsem se pomočil a nezvládl jsem mít močení pod kontrolou, může vést k tomu, že se nemocný uzavře do sebe a straní se nejen od okolí, ale i od nejbližší rodiny.   Někteří odmítají se zúčastnit například návštěv a i když mohou, nechtějí chodit na procházky a úzkostně pobývají v blízkosti WC. Člověk i s počínající inkontinencí se velmi často stydí, (jsem jako malé dítě), propadá pocitům nejistoty, zlosti či hněvu na sebe samého. Obviňuje se z neschopnosti mít vylučování pod kontrolou. Staří lidé mají i zhoršený čich, takže sami pečující a si uvědomí problém s vylučováním moči a vyprazdňováním stolice často dle charakteristického zápachu.  Hovořit o tak intimní záležitosti vyžaduje mnoho taktu, empatie a trpělivosti. Člověk s počínající inkontinencí se snaží tento fakt popírat a tajit před okolím s tím, že o nic nejde a že to je jen přechodný problém, který se časem upraví zase do normálu.  Takto nemocní lidé pak začínají omezovat příjem tekutin, pokud jsou schopni pečovat o sebe sami, úzkostně dbají o osobní hygienu. V noci také mohou trpět nespavostí z obavy, že se pomočí.

Pokud již dojde k diagnostice inkontinence, stojí pečující, ale i jejich blízký před dalším problémem. A tím je, jak si zvyknout na používání pomůcek - nejprve vložek pro inkontinentní, později plenkových kalhotek. S tímto mají velký problém muži, kteří často zarputile odmítají tyto pomůcky a toto odmítání se může projevit až agresí vůči pečujícímu. Řešení tohoto problému vidím ve veliké, převeliké trpělivosti. Nemocný se nezlobí na Vás, ale na sebe a na celou pro něj náročnou situaci. V komunikaci se omezte na podpůrný postoj. Nikdy situaci nezlehčujte a nepoužívejte fráze: „Vím, jak se cítíš.“ Pocity beznaděje, zloby, méněcennosti a zahanbení jsou pro nemocného zcela nesdělitelné. Spíše vtáhněte nemocného do řešení problému, aby i on sám se podílel na řešení situace tak, jak on si to představuje a co je v jeho silách. Zkuste použít formulku, která může nemocnému získat ztrácející se sebevědomí: „Co s tím budeme dělat“.

Bc. Mgr. Martina Kalábová                                                                                          

 

Děkujeme našim partnerům

 

 OPZ

 

  

 

  Hartmann

 

 

NAZEV WEBU
Diakonie ČCE Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecky kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsky kraj Středočeský kraj Praha