Péčí o své blízké vytváříte lepší svět

10.1.2012, mskruh

Tři měsíce byla v Praze-Holešovicích, v Galerii DOX výstava inspirovaná dílem amerického psychologa Philipa G. Zimbarda Luciferův efekt. Ukazovala řadu obrazů, filmů a výtvarných artefaktů lidí, kteří jednali krutě. Navazovala tak na Zimbardův čtyřicet let starý výzkum – pokus vyprovokovat určité chování studentů Standfordovy univerzity v USA.

Tři měsíce byla v Praze-Holešovicích, v Galerii DOX výstava inspirovaná dílem amerického psychologa Philipa G. Zimbarda Luciferův efekt. Ukazovala řadu obrazů, filmů a výtvarných artefaktů lidí, kteří jednali krutě. Navazovala tak na Zimbardův čtyřicet let starý výzkum – pokus vyprovokovat určité chování studentů Standfordovy univerzity v USA.

Tehdy P. G . Zimbardo rozdělil zcela náhodně posluchače jednoho studijního ročníku na dvě skupiny. Jedny označil za vězně a oblékl je do hadrů a zavřel do improvizované cely za mříže. Druhé skupině studentů dal jakési uniformy, distinkce a vysvětlil jim, že oni jsou dohližitelé, bachaři a musejí dávat pozor na vězně a hlídat je. Sám tento experiment řídil, povzbuzoval dozorce, oceňoval jejich tvrdost body a povýšením. Všichni věděli, že je to jenom a jenom hra, která bude trvat dva týdny. Kupodivu dozorci, aby získali pochvalu a další „frčku“, začali být tak tvrdí, že někteří studenti vězňové se zhroutili a experiment musel být přerušen. Sám Zimbardo si uvědomoval, že i na něho jím zvolené postavení, tedy role vedoucího vězení, působilo tak, že se i on snažil být přísný a zlý. Závěr byl jednoduchý: v každém z nás je kus ďábla či chcete-li Lucifera a také kus dobra. Jak se chovám, zda jsem zlý nebo dobrý, záleží na tom, jakou sociální roli jsem přijal, jak jsem se do ní vžil a jak jsem za svůj výkon oceňován. Tedy člověk může být povzbuzován k tomu, aby se choval špatně, nemorálně, brutálně ke svým bližním. Tak se začalo vysvětlovat, proč se i mezi běžnými vojáky Wehrmachtu nebo v současnosti i mezi americkou námořní pěchotou našli takoví, kteří dělali špatné, kruté činy, jichž by se bez uniformy a soustavného povzbuzování, nikdy nedopustili.

Experiment byl od té doby mnohokráte ověřen a prověřen a psychiatra a psychologa Zimbarda to vedlo k druhému závěru. Když je možné v lidech oceňováním jejich zlých skutků povzbuzovat špatné a zlé chování, tak je také možné oceňováním a vysokým hodnocením vychovávat je k tomu, aby byli solidární, pomáhali druhým, dávali peníze na dobré účely, chovali se jako dobří lidé. A také s tím začal. Zimbardo zjistil, že je takto možné „vychovávat“ i hrdiny, obětavce, lidi ochotné něco darovat nebo dokonce riskovat pro život druhého, pečovat o člověka blízkého. Tedy podmiňovat nejen to skryté Zlo v nás, ale i to Dobro, které také v sobě máme. Není v nás jenom Lucifer!

Na tuto výstavu i přednášky, které ji provázely, jsem si vzpomněla před Vánocemi a říkala si, že je správné upozorňovat častěji na ty dobré lidi, kteří jsou mezi námi, než na ty mizery, o kterých denně čteme v novinách. Připomínat ty, kteří denně pečují o své blízké, kteří k nim opakovaně vstávají v noci, omezují svůj volný čas i zábavu, aby pohladili toho, kdo to potřebuje.

Budeme-li je alespoň občas chválit a děkovat jim za to, co dělají, budou tuto svoji práci dělat dál a třeba se řady těchto pečovatelů rozšíří. Nepotřebují k tomu uniformu ani epolety, stačí k tomu povzbuzení, úsměv a náznak: já vím, že pečujete o svoje staré rodiče, o svoje handicapované dítě, o souseda, který již nemůže chodit … já vím, že jste dobrý a tak alespoň tím pokýváním hlavy vám za toto děkuji. Ne za sebe, zatím to nepotřebuji, ale za všechny lidi, co zde žijí. Svou péčí o druhé vytváříte lepší svět. Svět? Ano svět! Svět je velký, ale prostor, který můžeme ovlivnit, je malý, skromný, ale celý ten lidský svět se skládá z našich malých světů a prostorů, které ovlivňujeme a třeba i ozařujeme a prozařujeme. Na začátku tedy stačí ocenit toho, kdo již pečuje o druhé a dělá něco pro svého bližního. I tím se počet těch „dobrých“ rozšíří a zvýší. Zkuste to, já to taky – ne vždy – ale někdy zkouším a zjišťuji, že to má opravdu význam a vliv.

Jiřina Šiklová