Souhlasíte s dělením péče na standard a nadstandard? 2

13.2.2012, red

Nebýt většího úspěchu podobného úsilí v jiných evropských zemích, bylo by možné mít velkou míru pochopení i pro případ, kdybychom již v tomhle ohledu rezignovali a nechali „káru standardů a nadstandardů", dále se kodrcat navyklou, jen málo systémovou a logicky v kterémkoliv bodě těžko obhajitelnou cestou.
Mít pro budoucnost ve věcech standardů a nadstandardů jasno, je vynucováno faktickou potřebností jasných, kontrolovatelných a veřejně známých standardů pro lepší fungování našeho zdravotnictví. Takové standardy umožní vymahatelnost práv pojištěnců, kontrolu zdravotních pojišťoven, stejně tak jako zúží prostor pro korupci a přizpůsobí různé podoby péče požadavkům a potřebám pacientů. Ukazuje se, že méně než v hledání nových systémů, tkví budoucnost této problematiky v lepším propracování a rozvíjení těch stávajících, vlastně již do značné míry osvědčených. Dospíváme tak pro mnohé překvapivě k závěru, že by bylo třeba začít  konečně pracovat s tím, co už máme.
Vycházíme-li z toho, že standardem je péče poskytovaná občanům bezplatně za podmínek stanovených zákonem, tak standardy už máme dopodrobna popsány ve stávajícím „Sazebníku". Nadstandardem by pak logicky bylo  vše nad jeho rámec. Problém představuje skutečnost, že pro odlišení standardu a nadstandardu je Sazebník ve své stávající podobě nepoužitelný. Aby s ním bylo možno alespoň trochu  rozumně pracovat, bylo by nutné jej digitalizovat. Předpokladem pro jeho použitelnost by však bylo stejně tak odstranění jeho chronických již nedostatků, ke kterým mj.  patří jeho nepřesnosti či neaktuálnosti anebo nedostupné  kalkulační listy. K „vyspravenému" Sazebníku by pak ještě musely říci svoje zdravotní pojišťovny se svými daty o frekvencích výkonů a s tím i souvisejících nákladů. Odpovědnost za výsledek celé záležitosti by jako celkový garant neslo ministerstvo. Kdyby se vše podařilo včas „politicky zprůchodnit", bylo by naše zdravotnictví nejtransparentnější v celé své historii.
Přeměna Sazebníku z tuhého „monolitu" v otevřený systém - do kterého bude možné zasahovat a vývoji medicíny jej pružně přizpůsobovat - by v moři pseudo-reforem představovala nejenom jednu z mála reforem opravdových, ale přímo i malou revoluci systémovou. Z hlediska její budoucí stability a souladu s naší Ústavou, by nebylo od věci, učinit tuto reformu i součástí některého z příštích zákonných opatření.