Mohou zdravotníkům pomoci kurzy komunikace? 2

25.1.2012, red

A tak většině lékařů vůbec nedochází, že správná komunikace s pacienty může napomoci nemocnému k porozumění problému, k vybudování si nezbytné důvěry k lékaři. Každý pacient musí mít pocit, že lékař je tam v daném momentě jen pro něho, že se celou svojí osobností zasazuje o pacientovo uzdravení. I když tomu tak naštěstí většinou je, jen málo tomu v lékařově zbytečně odtažitém chování a neosobním přístupu nasvědčuje. Tohle mé postesknutí samozřejmě neznamená, že lékař by se měl pacientovi nějak „podbízet", nadbíhat či jak bych to
řekla. Jde jako u většiny věcí na světě o to, nalézt tu správnou míru, chovat se přiměřeně dané situaci a neztrácet přitom ze zřetele to, čeho chceme u pacienta dosáhnout: Totiž zlepšení jeho stavu. Psychickou složku přitom nelze od té fyzické oddělovat – při léčbě se obě tyto složky navzájem podmiňují! Nehledě na to, že ryze prakticky pomáhá nezanedbávaná komunikace předcházet i možným nedorozuměním či dokonce stížnostem. (V dnešní době zesílené orientace na Ameriku a přebírání jejích vzorců chování, k nimž patří i snaha ze všeho něco „vytřískat", nám správná komunikace může pomoci zabránit i případným žalobám).
Ještě jsem nezmínila, že obzvláštní smysl a význam by měly takové kurzy pro práci se specifickými skupinami nemocných, jako jsou například onkologičtí pacienti. Zde hraje správná komunikace opravdu nezastupitelnou
roli! Zdravotníci připravující se na tuhle specializaci by dokonce měli prodělat i důkladnou psychologickou průpravu, v níž by nechyběly ani základní prvky kněžského povolání.