Matka versus syn

13. února 2018

Manžel má Alzheimerovu demenci, zatím nemá opatrovníka a není omezený ve svéprávnosti. Chci se zeptat, jak je to s poskytováním informací o jeho zdravotním stavu. Jeho praktická lékařka poskytuje informace pouze mému synovi, mě odmítla.

Dále se chci zeptat, zda může můj syn proti mně použít potvrzení mé lékařky, že ze zdravotních důvodů nemohu pečovat o manžela. Toto potvrzení je z roku 2014. Jako poskytovatel pomoci je u příspěvku na péči uvedený můj syn. Ale o manžela pečuji i já, střídáme se se synem.

ODPOVĚĎ

Je velmi těžké radit v rodinné situaci, protože ta není o právu, ale o tom, jak agresivní a manipulativní k sobě mohou být jednotliví rodinní příslušníci. Mnoho věcí při troše dobré vůle a vhodné komunikace lze a některé věci prostě nejdou a to ani, i když na ně je ze zákona právo.

Dokonce si někdy skvěle vychováme vlastní děti, které nám pak na stáří pomáhají a chtějí nás chránit, ale přes celoživotní obětování se, nejsme schopni jejich pomoc vnímat pozitivně a využít ji, aby se nám alespoň ke stáru ulevilo.

Bohužel mi nepíšete, jaké vztahy máte se synem, co konkrétně Vám vadí, a jak byste to chtěla. Také mi nepíšete, co je v onom potvrzení z roku 2014. Nepíšete mi, zda jste situaci probrala se synem, jak se on dívá na to, co chcete Vy a proč Vám nechce vyhovět.

Pokud mohu soudit z toho, co píšete, můžete mít syna lumpa, který se snaží jen využít tatínka a Vás omezit, abyste s tím nemohla nic udělat, ale nějak se mi to nezdá. Pokud tomu tak je, jsou právní způsoby, ale jsou opravdu tvrdší a dělají v rodině víc zle. Pokud by to byl Váš případ, a chtěla byste tímto způsobem pomoci, potřebuji více popsat, co na Vás syn „má“ a o co doopravdy jde jemu.

Více bych ale podle způsobu Vašeho psaní dovozovala, že jste sama velmi starostlivá a svého syna jste vychovala tak, že i v dospělosti je ochoten Vám pomáhat. Pravděpodobně bude schopen tatínka vozit k lékařce, komunikovat s úřady... To každé dítě neumí a není ochotno dělat. K tomuto musel někdo to dítě vychovat, což je z hlediska rodičovství opravdu úspěch. Dokonce by Vás možná syn chtěl chránit, protože ví, že péčí o tatínka také trpíte. Ale rozumím tomu, že v rodině způsoby ochrany mohou působit spíše jako tyranie a nepochopení.

Pokud je tohle Váš případ, doporučila bych společně se synem vést rozhovor o vlastním pochopení se. Jako prostředníka byste mohli využít některého ze zapsaných mediátorů (http://www.amcr.cz/mediatori/).

Předpokládám ale, že Vy sama vidíte situaci spíše beznadějně a cítíte se proti synovi slabší. Dovozuji to z toho, že je běžnější si popovídat v rodině, pokud si přijdete rovnocenně, než psát o právní radu, kdy člověk tak nějak potřebuje získat větší pevnost, argumenty apod., protože se v dosavadním dialogu cítí slabší stranou. Pokusím se Vám tedy některé informace rozebrat, ale podotýkám – je zásadní, čeho byste vlastně potřebovala dosáhnout?

Co se týče toho, zda lze proti Vám použít nějaké tvrzení lékařky z roku 2014, je důležité, co je v tvrzení napsané, proč to tam lékařka napsala, proč to má v ruce Váš syn, k čemu to v roce 2014 mělo sloužit.

Pokud jde o příspěvek na péči, pak je to opečovávaná osoba, která si sjednává, kdo o ni bude pečovat. Předpokládám ale, že Váš manžel již není ve stavu, že by si něco samostatně rozhodnul a tak mu většinu myšlenek nejspíš vnuknete nebo mu postupy zajistíte dle vlastního úsudku.

Ze zákona (o sociálních službách) musí být v příspěvku na péči uvedené pečující osoby, které fakticky o postiženého/nemocného/starého pečují. Tyto osoby se svým uvedením dávají souhlas.

Pokud tedy pečujete, pak máte být uvedena. Pokud pečovat fakticky nejste schopna, pak uvedena být nemáte.

Míra neschopnosti pečovat je ale různorodá. Velká část pečujících má nějaké zdravotní obtíže a určitě by jim udělalo lépe, kdyby nepečovali. Např. z péče velmi často bolí záda a tím se velmi snadno získá potvrzení, že ze zdravotních důvodů nelze pečovat – především proto, aby se záda nepřetěžovala a pečující následně neskončil jako opečovávaný. No ale v praxi to rozhodně neřeší Úřad práce při výplatě příspěvku na péči (při péči u osob blízkých), protože prostě péče je náročná a bez preventivních opatření (rehabilitace, kurzy proti vyhoření, kurzy sebehodnoty pečujících) dochází k postupnému úbytku sil pečujícího a zhoršování jeho zdravotního stavu.

Nicméně bolesti zad (zásadnějšího charakteru) jsou třeba důvodem přiznání invalidního důchodu. A pak je zvláštní, že byste pro bolesti nechtěla chodit do práce, chtěla pobírat invalidní důchod, ale současně chtěla doma těžce pracovat v oblasti péče o manžela.

Možná je Váš manžel již velmi závislý na péči, syn pobírá více peněz a s Vámi se nerozdělí, protože tzv. sám má málo. Zároveň syn je asi mladší, a pokud je hlavní pečující osoba, tak z toho má výhody – je díky tomu třeba výhodněji posuzován v podnikání, má dobu péče započtenou do důchodu, je za něj placené zdravotní pojištění. Možná chce pro úřady být jedinou pečující osobou, aby o tyto výhody nepřišel, ale nechce Vám to přiznat.

Co by pro Vás bylo nejlepší?

  1. Chcete pečovat?
  2. Chcete více o manželovi rozhodovat?
  3. Chcete, aby se syn podělil s příspěvkem na péči?
  4. Chcete, aby oficiálně bylo na ÚP uznáno, že pečujete?
  5. Stačilo by Vám, aby Vaši důležitost v manželově životě uznal syn (úřady a peníze jsou Vám jedno)?

Pokud byste chtěla více pečovat – to je osobní výkon a v tom Vám stejně syn nezabrání.

Pokud chcete o více o manželovi rozhodovat, budete nejspíš muset požádat o to, aby Vás soud ustanovil opatrovníkem. Ale právě při řešení omezení svéprávnosti opečovávaného jde o něco jiného. V soudním řízení se ustanovuje opatrovník (osoba, která je schopna zajistit byrokracii kolem opatrovance) a zde soud zkoumá možnosti budoucího opatrovníka. Cílem totiž není např. uznat roli manželky jako celoživotního skvělého partnera, ale opečovávanému/omezovanému zajistit, co největší a nejdelší komfort osobou, která bude schopna vyřizovat úřední věci, objednávat péči (případně bude sama pečovat), zajistí zprávu financí, vyřeší případné dluhy, nájemní smlouvy, pohlídá správné vyplacení sociálních dávek, bude spravovat opatrovancův majetek, bude schopen hlídat opatrovancův zdravotní stav.

Soud tedy neustanoví opatrovníkem dlužníka, trestně stíhanou osobu, osobu nemocnou a starou, protože ti první, když se nejsou schopni postarat o sebe, tak se nemají být odpovědní za starost o druhé. A stará osoba není perspektivní, protože soudní řízení trvá dlouho a nemá cenu stanovit opatrovníka na nejistě dlouhou dobu. Stáří snižuje schopnosti. Perspektivní je tedy mladší a schopnější člověk (a to nejlépe z rodiny, který již nyní prokazuje své kvality péčí). Toto není nic proti manželce, ale hledá se nejvhodnější osoba pro omezovaného.

Pokud chcete, aby bylo oficiálně uznáno, že o manžela pečujete, je vhodné zajít na úřad práce a tam nahlásit sebe jako další pečující osobu, resp. měl by to udělat manžel.

Pokud má Vaši důležitost uznat syn, tam opravdu zase doporučuji mediaci.

 

K Vaší druhé otázce, jak má postupovat lékařka u poskytování informací.

Pokud doprovázíte manžela a on Vás chce v ordinaci, pak má právo mít u sebe druhou osobu a ta má tím pádem právo znát zdravotní stav. Pokud Vás tam manžel nechce, pak nemá právo Vám lékař nic sdělovat, protože to manžel zakázal.

Pokud chcete informace telefonicky, tak ty lékař nemůže do telefonu sdělovat nikomu (kvůli ochraně osobních údajů, protože si nemůže ověřit Vaši totožnost, že jste opravdu manželka a ne třeba sousedka).

Pokud manžel už o sobě nerozhoduje a není schopen řešit svůj zdravotní stav, rozumět poučení o svém stavu, rozhodovat se o zákrocích, tak podle § 98 občanského zákona: Nemůže-li člověk udělit souhlas pro neschopnost projevit vůli, byť jen přechodnou, a nemá-li zákonného zástupce, vyžaduje se souhlas: přítomného manžela, rodiče, nebo jiné osoby blízké. Není-li přítomna žádná z těchto osob, vyžaduje se souhlas manžela, a není-li, souhlas rodiče, popřípadě jiné osoby blízké, pokud je lze bez obtíží zjistit a zastihnout a pokud je zřejmé, že nehrozí nebezpečí z prodlení. Není-li možné získat souhlas žádným z výše uvedených způsobů, může souhlas udělit jiná přítomná osoba, která o dotčenou osobu osvědčí mimořádný zájem.

Je tedy jasné, že Vy jste před synem.

Možnost jednání s lékaři ještě upravuje zákon o zdravotních službách a to § 34

Jestliže zdravotní stav pacienta nedovoluje vyjádření souhlasu, odvolání souhlasu nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb požadovaným způsobem, zdravotnický pracovník zaznamená nepochybný projev vůle pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící pacientovi ve vyjádření požadovaným způsobem; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek.

Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná: manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké, pokud je známa.

I zde jste přednostní před synem.

Podle § 65 zákona o zdravotních službách pak mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie:
a) pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,
b) osoby určené pacientem, zákonným zástupcem nebo opatrovníkem pacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba; v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky se postupuje podle písmene a),
c) osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4;
postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.

Tedy při nahlížení do dokumentace je také podstatné, zda Vás manžel určil, zda můžete do dokumentace nahlížet.

Dále se neposkytují informace osobě, o které bylo prokázáno, nebo se lékař domnívá, že pacienta týrá. To ale nepředpokládám, že je Váš případ (jde třeba o případ, kdy tatínek znásilňuje dceru a pak by ještě chtěl znát zprávu z gynekologie, aby věděl, co se na něj zjistilo).

Prosím, odhadla jsem tak trošku Vaše potřeby? Resp. odhadla jsem, co se za méně určitým dotazem skrývá? Pokud ne, prosím, rozepište se mi více. Potřebuji opravdu vědět, co/čeho byste potřebovala dosáhnout, co na Vás má Váš syn? K tomu pak budu hledat konkrétní cesty.

Jen ještě zvažte, většinou žádný právník nepřinesl do sporů v rodině pocit celkové spokojenosti. Právník může pomoci jen jedné straně demonstrovat více síly. Komunikace v rodině je důležitější a zpravidla i dlouhodoběji pomáhá.

Mgr. Radka Pešlová