Bojím se, že péči o manžela už nebudu zvládat

13. července 2018

Pečuji o manžela, který má už pět let velké problémy se zrakem – je skoro slepý. V poslední době se začínají přidávat problémy s pamětí. Bojím se, aby manžel neměl Alzheimerovu chorobu. Nyní je hospitalizovaný a já za ním denně chodím do nemocnice. Bojím se, že péči o něj už doma nebudu zvládat. Může mi někdo pomoci? Také bych se ráda zeptala, kde bych mohla zakoupit chodítko pro manžela. Manžel teď s ním rehabilituje v nemocnici a chválí si jej, tak bych mu ho ráda pořídila i domů.

ODPOVĚĎ

Odpověď na Váš dotaz bych s dovolením rozdělila na několik úseků:

  • Pokud u manžela už delší dobu pozorujete problémy s pamětí, doporučila bych vyšetření neurologem nebo psychiatrem, který zjistí, zda se jedná jen o změny ve stáří nebo jde opravdu o nějaký typ demence. Pokud je manžel v současné době hospitalizován doporučuji zkusit se domluvit s ošetřujícím lékařem, zda by toto vyšetření nemohli zařídit při pobytu v nemocnici.
  • Pokud byste sama péči o manžela nezvládala, můžete se obrátit na služby domácí péče, které Vám s péčí pomohou. Jedná se např. o pečovatelskou službu či osobní asistenci. Pracovníci těchto služeb Vám mohou pomoci a některými úkony péče a Vy můžete pošetřit své síly. Pokud by manžel potřeboval i nějaké zdravotní úkony v domácím prostředí je možné využít ošetřovatelskou službu. Také pouvažujte, zda byste čas od času nechtěla využít i odlehčovací pobyt, abyste si mohla odpočinout od náročné péče a nabrat energii na další pečování.
  • Chodítko může manželovi předepsat odborný lékař (neurolog, ortoped, rehabilitační lékař) a chodítko poté proplatí pojišťovna. Pokud už má manžel nějaký druh chodítka vyzkoušený a vyhovuje mu, doporučuji domluvit se lékařem na předepsání právě tohoto typu chodítka.
  • Pokud už má manžel vyřízený příspěvek na péči a jeho zdravotní stav se zhoršil, doporučuji po jeho hospitalizaci zažádat o navýšení – z těchto peněz poté můžete financovat např. sociální služby, které by Vám pomáhaly s péčí o manžela.
  • Péče o druhého člověka je velmi fyzicky ale i psychicky náročná. Nebojte se říct o pomoc. Zkuste poprosit rodinu, zda by Vám mohla pomoci nebo využijte sociálních služeb domácí péče. Také neomezujte kontakty s přáteli. Při pečování o druhého je nesmírně důležité nezapomínat ani sám na sebe, své zdraví a duševní pohodu.

(jan)