Články

Zajímá Vás, co se okolo děje? Přečtěte si naše zprávy a postřehy k dění.

Ošetřovné pro pečující nestačí, MPSV chystá změny

21. června 2018

Jen pár týdnů funguje nový příspěvek pro pečující osoby – dlouhodobé ošetřovné. Lidé, kteří se starají o nemocné příbuzné, ale tvrdí, že je dávka nedostatečná. Ministerstvo práce novinku upravovat nechce, pro pečující připravuje novelu pro sociální služby.

Postarat se o svou maminku musela Danuše Davidová ze dne na den. Připravená nebyla ona, její manžel ani dvoupokojový byt. „Nevěděla kde je, nevěděla, kdo jsem. To bylo hodně složité,“ popisuje začátky Danuše Davidová.

Teď už si s matkou dává kávu jako dřív. Stálo ji to ale osobní život i zaměstnání. Jen seniorů je v péči rodin odhadem 75 tisíc. Všech odkázaných na pomoc druhých až 350 tisíc. Zatímco nemohoucí mají nárok na příspěvek na péči, ti, kdo o ně pečují, takové možnosti nemají. „Osm až devět procent nám ukazuje, že kolabují psychicky a finančně a potřebují přímou podporu pečujících,“ konstatuje ředitel organizace Život 90 Jan Lorman.

Ale  ošetřovné v případě péče o své blízké s vážnou nemocí či po úrazu, u Danuše Davidové situaci neřeší. Aby mohla dávku dostat, její matka by nejdřív musela být alespoň týden v nemocnici – tak stanoví pravidla pro čerpání až tříměsíčního ošetřovatelského volna.

Během něho mají osoby pečující o své rodinné příslušníky nárok inkasovat šedesát procent svého příjmu v případě, že odvádějí nemocenské pojištění. A zaměstnavatel jim může v čerpání placeného ošetřovného zabránit jen z vážných provozních důvodů – a s písemným vysvětlením.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že z 350 tisíce neformálních pečovatelů využije ročně dávku jen kolem třiceti tisíc. Pro ostatní připravuje novelu. „Důležité pro pečující je, že se v novele stávají cílovou skupinou sociálních služeb, třeba pro využívání odborného poradenství,“ vysvětluje náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jana Hanzlíková. Tedy něco, co by třeba Danuše Davidová potřebovala před dvěma lety, když si nevěděla rady.

Kdo má nárok čerpat dlouhodobé ošetřovné?

  • Partner nemocného: Manželka, manžel nebo registrovaný partner či partnerka (druh či družka pouze v případě, že bydlí ve společné domácnosti).
  • Příbuzný nemocného: příbuzný v přímé linii s ošetřovaným (matka, otec, syn, dcera atp.), sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc.
  • Partner příbuzných: O nemocného smějí pečovat i protějšky uvedených příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti.
  • Jiná osoba: Nárok na ošetřovné má i osoba bez příbuzenské či partnerské vazby, opět ale platí, že s ošetřovanou žije ve společné domácnosti.

Primární slovo má v cestě za ošetřovatelským volnem nemocniční lékař, který rozhodnutí zasílá své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a současně ho vystavuje ošetřující i ošetřované osobě. Nemocný se jím musí prokázat při zdravotní kontrole u doktora ambulantní péče, a ten následně ohlásí převzetí zdravotního dohledu sociální správě. Minimálně jednou měsíčně pak musí sociální správě zasílat dobrozdání, že potřeba ošetřovatele u nemocné osoby trvá.

Pečující se mohou střídat a v případě dlouhé rekonvalescence se střídání může jevit jako jediné možné řešení. Opětovný nárok na inkasování dlouhodobého ošetřovného podle webu ČSSZ vzniká až po roce od ukončení toho předchozího.

Zaměstnanec ošetřovatelské volno, podobně jako nemocenskou, vyjednává přes zaměstnavatele. Za tím účelem musí pro zaměstnavatele vyplnit formuláře z webu ČSSZ a předložit mu i lékařské formuláře, které potřebu dlouhodobého ošetřovného potvrzují. Aby na výplatu finanční podpory dosáhl, musí zaměstnavateli rovněž dokládat měsíční lékařská potvrzení, že potřeba dlouhodobé péče trvá.

Autor (mor), zdroj: ČT24